Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  New Horizons volá na pomoc Hubbleův dalekohled

New Horizons volá na pomoc Hubbleův dalekohled

New Horizons u KBO objektu, kresba Autor: JHUAPL/SwRI
New Horizons u KBO objektu, kresba
Autor: JHUAPL/SwRI
V létě bude sondě New Horizons zbývat už jen rok do setkání s Plutem. Všichni si přejí, aby toto setkání proběhlo podle plánu a získali jsme tak co nejvíce dat o objektu Kuiperova pásu planetek. Jenže v cestě nemusí být jen Pluto. Vědci intenzivně hledají další tělesa za Plutem poblíž plánované dráhy letu. A ta zatím nebyla nalezena. Na pomoc je nyní povolán Hubbleův vesmírný dalekohled a naděje sondy jsou upřeny už vlastně jenom na něj. Podívejme se na to detailněji, proč.

Čtenář určitě dobře ví, jaký objekt je hlavním cílem sondy New Horizons. Pozoruhodný je možná fakt, že tato sonda startovala v roce 2006 k planetě Pluto, aby se nyní chystala k průletu kolem trpasličí planety stejného jména. Pluto je jistě mimořádně velkým tělesem z pásu planetek za dráhou Neptunu, nicméně z fyzikální podstaty je to opravdu jen jedno z mnoha těles, která se zde nachází a mluvit o planetce, by asi nebylo vůbec nevhodné. Vzhledem k výsadnímu postavení Pluta za dobu od objevu v roce 1930, do Sjezdu Mezinárodní astronomické unie v Praze 2006, získala nakonec tělesa podobná svou velikostí a tvarem Plutu speciální status trpasličí planeta, nebo také Plutoid, což je docela výstižné. Astronomové používají pro tělesa v rezonanci oběžné doby s Neptunem v poměru 2:3 pojem Plutinos. Situace je tedy ne úplně šťastná, ale doufejme, že i čas ukáže, že pořád rozumnější, než v dobách, kdy byl Pluto považován za planetu.


Představa umělce, kterak New Horizons přelétá nad Plutem. V pozadí Charon. Credit: NASA/APL

Na příkladu sondy New Horizons je dobře patrné, jak dobře fungují zákony nebeské mechaniky a především, jaká je současná technická úroveň lidských robotů, zkoumajících Sluneční soustavu. Sonda potřebuje deset roků k tomu, aby vůbec překonala vzdálenost od Země k Plutu. Pro srovnání světlo tuto dráhu uletí asi za 11 hodin. New Horizons na své cestě ještě minula Jupiter, který slouží jako oblíbený gravitační prak kosmickým sondám letícím do dalekých pustin Slunečí soustavy. Před ní se o této možnosti uvažovalo už v začátcích kosmonautiky a poprvé toho využily Pioneery a po nich také Voyagery nebo Cassini. Abychom onu zdánlivou pomalost letu sondy nehaněli, ono je to samozřejmě relativní. Např. hned po startu 19. ledna 2006 dosáhla tak velké rychlosti, že již po 9 hodinách míjela dráhu Měsíce a přelet k Jupiteru jí trval pouze rok a tři měsíce. O to propastnější je ale vzdálenost k Plutu z tohoto úhlu pohledu.

Rozložení počtu dosud objevených KBO poblíž plánované dráhy New Horizons Autor: John Spencer et al. Hubble Space Telescope proposal
Rozložení počtu dosud objevených KBO poblíž plánované dráhy New Horizons
Autor: John Spencer et al. Hubble Space Telescope proposal
Vraťme se ale k titulku článku. Vědci určili jako primární cíl sondy prozkoumat trpasličí planetu Pluto, její měsíce a případně dosud neznámá transneptunická tělesa (TNO’s). Jenže to má právě ten háček, že ačkoli se pilně pracovalo a do hledání TNO se zapojily největší světové observatoře, zatím se nepodařilo najít takové těleso, kde by malou změnou dráhových parametrů mohlo dojít k blízkému průletu kolem dalšího tělesa za Plutem. A čas se krátí, zbývá už vlastně jen rok. Z grafu napravo je zřejmé, že nějaké objekty už se nalézt podařilo, ale změna rychlosti, nutná k jejich návštěvě by byla větší, než kolik umožňuje palivo na palubě sondy (delta v k dispozici je asi 130 m/s, viz. zelená oblast The Promised Land).

RAW snímek HST z hledací kampaně pro New Horizons Autor: Alex Parker
RAW snímek HST z hledací kampaně pro New Horizons
Autor: Alex Parker
K dalšímu hledání je nyní využíván HST (Hubbleův vesmírný dalekohled). A nebude tomu věnováno zrovna málo času. Zkušební snímky už putují na Zemi (jak je patrné na neupravovaném snímku vlevo). Problém je s velkým množstvím hvězd Mléčné dráhy v oblasti a tady je hlavní parketa HST, který má v tak hustém poli mnohem lepší rozlišení, než pozemské observatoře. Jak bylo řečeno, čas se krátí. Nestačí těleso jen objevit, je třeba také znát jeho dráhu a na to je potřeba pozorovat jej alespoň několik měsíců a i to může být málo. Vědci odhadují, že bez využití HST by šance na objev alespoň jednoho vhodného tělesa byla 38 %, zatímco s HST to má být 94 %. A co kdyby ani Hubbleův dalekohled neuspěl? Jak obhájit, že třeba čtvrtina pozorovacího času bude obětována ve prospěch New Horizons? Odhad pravděpodobnosti objevu neznámého tělesa vychází z nějakých našich představ o počtu a velikosti těles za dráhou Neptunu a tak když nic jiného, alespoň by se mohlo podařit upřesnit naše představy o tomto vzdáleném koutu Sluneční soustavy a případném způsobu, jakým planetární systém vlastně vznikal. Přejme tedy nejen týmu New Horizons štěstí, vždyť by to bylo úžasné, kdyby se podařilo prozkoumat více objektů Kuiperova pásu, než jen systém Pluto – Charon. A i kdyby se měla sonda dívat jen z uctivé dálky, pořád by to mělo být s lepším rozlišením, než má HST.

Zdroje a doporučujeme:
[1] Hubble to the rescue! The last-ditch effort to discover a Kuiper belt target for New Horizons
[2] Where To Go After Pluto? Hubble Seeks The Next Target For New Horizons
[3] NASA Hubble to Begin Search Beyond Pluto for a New Horizons Mission Target
[4] Oficiální stránky mise New Horizons




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »