Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová metoda měření velikostí asteroidů
Jiří Srba Vytisknout článek

Nová metoda měření velikostí asteroidů

Planetka Barbara v představách malíře.
Planetka Barbara v představách malíře.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (004/2009): Tým francouzských a italských astronomů vyvinul novou metodu měření velikostí a tvarů planetek, které jsou příliš malé nebo vzdálené pro použití konvenčních technik. Díky jejímu použití se stonásobně zvýší počet asteroidů, u kterých lze zjistit rozměry. Postup využívá unikátní možnosti interferometru ESO/VLTI.

"Znalost velikostí a tvarů asteroidů je zásadní pro porozumění raným fázím vývoje Sluneční soustavy, kdy docházelo k seskupování prachových částic a tím tvorbě větších těles. Může také přinést důležité informace o přetváření těchto objektů při vzájemných kolizích," říká vedoucí studie Marco Delbo z francouzské hvězdárny Observatoire de la Côte d'Azur ve Francii.

V současnosti jsou využívány tři základní techniky pro měření tvaru a velikosti planetek - přímé pozorování největšími pozemními přístroji s adaptivní optikou (jako je VLT v Chile, viz ESO 21/05 a 18/07) nebo pomocí kosmických teleskopů či zapracování radarových odrazů ( ESO 11/07). Ani s pomocí adaptivní optiky však nelze efektivně sledovat více jak stovku největších planetek v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Radarová pozorování je možné provádět pouze v případě blízkozemních asteroidů v době největšího přiblížení k naší planetě.

Marco Delbo a jeho kolegové vyvinuli novou interferometrickou metodu, která umožňuje na vzdálenost 200 milionů km studovat asteroidy hlavního pásu o průměru 15 km. To je podobné, jako bychom měřili průměr "tenisáku" ze vzdálenosti 1 000 km. Technika dramaticky zvýší počet asteroidů, které je možné detailně změřit. V dosahu se tak ocitnou i malá tělesa, která jsou fyzikálně výrazně odlišná od dobře prostudovaných velkých planetek.

Interferometrická metoda využívá paprsky zachycené dvěma či více dalekohledy současně a astronomové ji vyzkoušeli za pomoci ESO/VLTI, když spojili světlo zachycené dvojicí hlavních 8,2 metrových dalekohledů VLT, UT2 - Kueyen a UT3 - Melipal. "Podobně ostrý pohled bychom získali pomocí dalekohledu, jehož primární zrcadlo by mělo průměr rovnající se vzájemné vzdálenosti použité dvojice, v našem případě by to bylo 47 m," říká spoluautor studie Sebastiano Ligori (INAF, Turín, Itálie). Vědci svou techniku použili k zobrazení asteroidu (234) Barbara, u něhož jeden ze spoluautorů Alberto Cellino již dříve objevil velmi neobvyklé vlastnosti. I přes velkou vzdálenost odhalila pozorování VLTI podivný tvar asteroidu. Model, který nejlépe vystihuje naměřené vlastnosti, obsahuje dvojici těles o průměrech 37 km a 21 km, která jsou od sebe vzdálena jen 24 km. "Na našich záběrech to vypadá, jako by se dvě tělesa vzájemně zakrývala," říká Delbo. "Objekt tedy může mít tvar obřího burského oříšku a nebo se jedná o dvě vzájemně se obíhající tělesa."

Pokud se potvrdí, že Barbara je opravdu "dvojplanetka", význam pozorování ještě vzroste, neboť kombinací naměřených průměrů jednotlivých složek a jejich orbitálních parametrů, lze vypočítat hustotu obou těles. "Barbara bude mít při dalších pozorováních vysokou prioritu," uzavírá Ligori.

Po ověření možností nové metody může tým začít pracovat na velké pozorovací kampani studia malých asteroidů.

Uvedená pozorování jsou prezentována v novém čísle Astrophysical Journal (v tisku) v článku Delbo M. a kol., First VLTI-MIDI direct determinations of asteroid sizes.

Složení týmu: Marco Delbo a Alexis Matter (OCA, Francie), Sebastiano Ligori a Alberto Cellino (INAF-Turín, Itálie), a Jerome Berthier (IMCCE, Observatoire de Paris, Francie).

Článek v italštině

Článek v angličtině (A&A)

Zdroj: TZ ESO 004/09

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso. České stránky ESO pak na adrese www.eso-cz.cz.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »