Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové pohledy na Saturnovu magnetosféru

Nové pohledy na Saturnovu magnetosféru

Cassini_5.jpg
Vědci z Kalifornské Univerzity pracující v Národní laboratoři v Los Alamos začali analyzovat data z přístroje CAPS na palubě sondy Cassini. Ačkoli Cassini obíhá okolo planety Saturn teprve od 1.července, data z Cassini Plasmového Spektrometru (CAPS) již začínají poskytovat nové informace o podivné povaze vesmírného okolí Saturnu.

CAPS začal zkoumat okolí sondy už několik dnů předtím, než byla navedena na oběžnou dráhu. Zaznamenal tak rázovou vlnu vytvořenou magnetickým polem Saturnu, když sonda prolétala z meziplanetárního prostoru dovnitř jeho magnetosféry, která okolo planety vytváří obrovskou magnetickou bublinu ve slunečním větru. Sonda vstoupila do magnetosféry Saturnu 28. června, začala sbírat data o její struktuře. Z tohoto, zatím ještě velmi předběžného souboru měření, je zjevné, že část magnetosféry je nasycena plazmou pocházející převážně ze slunečního větru, zatím co blíže k planetě plazma v první řadě pochází z prstenců nebo vnitřních ledových měsíců.

Vedoucí projektu CAPS v Los Alamos Michelle Thomsen, tato předběžná zjištění komentovala slovy. "Po mnoha letech návrhů, vývoje a zkoušek, pak čekání v průběhu sedmileté cesty přes sluneční soustavu nakonec CAPS začal vykonávat práci pro kterou byl postaven. Musíme se teď rychle mnoho věcí naučit, ale myslím si, že jsme už začali rozumět tomu co nám CAPS může prozradit o Saturnu a jeho okolním vesmírném prostředí v příštích několika letech."

CAPS sestává ze tří oddělených analyzátorů navržených k tomu, aby každý poněkud jinak prozkoumal elektricky nabité částice držené uvnitř Saturnovy magnetosféry. Laboratoř v Los Alamos hrála významnější roli v návrhu a konstrukci dvou z nich. Prvním je Ion mass spectrometer (IMS), který má nový design vyvinutý v Los Alamos. Dokáže identifikovat různé druhy atomů obsažených v plazmatu. Druhým je Ion beam spectrometer (IBS), který je v různém provedení používán i na několika předchozích výzkumných misích zkoumajících sluneční vítr.

Sonda procházela během prvního oběhu sondy těsně okolo a mezi Saturnovými prstecy. CAPS při tom identifikoval předtím neznámou nízko energetickou plazmu uvězněnou na magnetických siločárách proplétajících se Cassiniho dělením, jak byl pojmenován prostor prstenci A a B. Cassiniho dělení není mezerou v pravém smyslu. Je to jen řidší oblast prstenců s četnými tenkými prstýnky.

Čtyřletá misí zatím jen začíná, protože se má naplnit nejméně 70 oběhy planety. Analyzátory CAPS jsou proto připraveny poskytnout vědcům novou úroveň porozumění vesmírnému prostředí okolo Saturnu, stejně jako vodítka pro odhalení fyzikálních procesů, které jsou ve sluneční soustavě obecné.

Tým CAPS se skládá z vědců a inženýrů ze 14 institucí v šesti zemích.

Zdroj: Los Alamos tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Merkúr v maximálnej západnej elongácii

Merkúr 22 minút po východe nízko nad obzorom v súhvezdí Strelca (vľavo) a Saturn v nad kaplnkou sv. Rozálie v Štefanovej.

Další informace »