Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nový roj Camelopardalid a výsledky jeho pozorování

Nový roj Camelopardalid a výsledky jeho pozorování

Camelopardalida Autor: P. Zoladek
Camelopardalida
Autor: P. Zoladek
Díky kometě 209P/LINEAR bylo možné v květnu pozorovat nový meteorický roj. Tato kometa, která byla objevena 3. února 2004, se totiž 29. května bude nacházet v dosud nejbližší zaznamenané vzdálenosti od Země a to 0,0554 AU, tedy asi na 8 miliónů km. V noci 23./24. 5. 2014 pak prošla Země blízko uzlu dráhy této komety. Tento nový roj dostal název Camelopardalidy (Camelopardalids), podle souhvězdí Žirafy, ve kterém se nachází radiant tohoto meteorického roje.

Původní předpovědi

Peter Jennisken ve své knize Meteorické roje a jejich mateřská tělesa (Meteor Showers and Their Parent Comets, 2006, Cambridge University Press) předpověděl možnost meteorické spršky. Numerické modely Esko Lyytinena a dalších autorů parametry spršky potvrzovaly. Jèremie Vaubaillon uvedl, že Země protne všechny prachové vlečky vyprodukované kometou v letech 1803-1924 (oběžná doba komety je 5 let). Ve všech numerických modelech byla předpokládána aktivita, jakou má typická kometa Jupiterovy rodiny. Za těchto okolností byl předpoklad hodinových počtů meteorů mezi 100 a 500.

Tento meteorický roj, uvedený i v pracovním seznamu IAU MDC, má název Camelopardalidy, podle souhvězdí Žirafy (Camelopardalis), ve kterém se nachází radiant tohoto meteorického roje.

Polohu radiantu a čas maxima lze předpovědět s vysokou přesností. Pouze aktivitu roje (ZHR, hodinová korigovaná frekvence) dnes nedokážeme dobře předpovídat. Aktivita souvisí s neznámou strukturou povrchu komety, kdy neznáme jednak velikost jádra komety, rychlost rotace, ani distribuci velikostí prachových zrn. A proto se i v tomto případě jednalo o vyjímečnou možnost, jak porovnat teoretické modely a skutečné výsledky pozorování.

A jak to tedy dopadlo?

Podle práce Ye a Wiegerta (2013) byl předpoklad počátku aktivity meteorického roje již kolem 0 UT, maximum však bylo předpokládáno kolem 7 UT (od 6:29 UT – Ye/Wiegert po 7:40 UT – Vaubaillon), což jednoznačně upřednostňovalo pro pozorování lokality v Severní Americe (USA, jih Kanady). Nicméně i přes tuto, pro naše oblasti nepříznivou předpověď, byl tento roj samozřejmě sledován i z Evropy. Dále byly naplánovány a provedeny dvě expedice do Kanady, jedna členy SVMN (Slovak Video Meteor Network - J. Tóth, P. Zigo) a druhá členy PFN (Polish Fireball Network - P. Zoladek, M. Wisniewski, Z.Tyminski). Tyto expedice, společně s vizuálním, video a radarovým pozorováním i z oblasti Evropy měly poskytnout komplexní informace o činnosti roje Camelopardalid během spršky.

Vizuální pozorování

ZHR CAM Autor: IMO
ZHR CAM
Autor: IMO
Vizuální pozorování od pozorovatelů na celém světě shromažďuje IMO (International Meteor Organization) v takzvaném „on-the-fly“ grafu, do kterého je možné přímo vkládat jednotlivá pozorování. Z grafu je patrné první maximum okolo 6:45 UT s frekvencí (ZHR) kolem 15 meteorů za hodinu a druhé pak kolem 8:00 UT s frekvencí těsně nad 10 meteorů za hodinu. Frekvence jsou ovšem zatíženy vlastní chybou kolem 25%, tato chyba závisí přímo na počtu pozorovaných meteorů během uvedených intervalů. I přesto je zřejmé, že čas maxima spršky se shoduje s předpovědí, ovšem frekvence jsou řádově nižší než byly uváděny v předpovědi (10 x až 50 x nižší). Tento fakt nasvědčuje tomu, že kometa 209P nebyla v minulosti tak aktivní, jak se předpokládalo.

Video pozorování

CAMds Autor: Jakub Koukal
CAMds
Autor: Jakub Koukal
Z předběžných hlášení obou expedic (PFN, SVMN) vyplývá, že počet zaznamenaných meteorů náležejících roji Camelopardalid byl nízký, navíc byl také vyšší podíl slabších meteorů. Podle odhadů je možné počítat zhruba s 20 dráhami meteoroidů tohoto roje (v současné době je v databázi EDMOND celkem 18 drah náležejících tomuto roji), přičemž spektrum nebylo zaznamenáno, neboť jasnost meteorů byla nižší než citlivost spektroskopické sestavy expedice SVMN. Na obrázku vlevo je přehled všech dosud zaznamenaných drah meteorického roje Camelopardalid v databázi EDMOND v letech 2000-2013.

Radarové pozorování

CMOR Autor: CMOR
CMOR
Autor: CMOR
RMOJ Autor: RMOJ
RMOJ
Autor: RMOJ
Výsledky radarových pozorování jsou v současné době k dispozici z radaru CMOR (Canadian Meteor Orbit Radar, obrázek vlevo) a RMOJ (Radio Meteor Observation Japan, obrázek vpravo). Obě ukazují aktivitu v oblasti předpokládaného radiantu roje (na horním obrázku tmavě růžová skvrna), podle grafu frekvence z RMOJ nastalo maximum kolem 7:30 UT (časová osa je pro místní čas – JLT) s frekvencí prakticky dosahující 30 meteorů za hodinu. Frekvence z radarových pozorování je dvojnásobná oproti vizuálním, je tedy zřejmé, že sprška meteorického roje obsahovala více slabších meteorů, a tedy menších částic.

SMRST Autor: Jakub Koukal
SMRST
Autor: Jakub Koukal
Z dostupných dat byla provedena také analýza aktivity roje zaznamenaná systémem SMRST (Small Meteor Radio Scatter), který je provozován sítí CEMeNt na hvězdárně Vsetín. Zařízení příjímá analogový TV signál ze stanice Lvov (Ukrajina) na frekvenci 49,75 MHz. Data v intervalech 10 minut byla redukována o sporadické pozadí a z redukované křivky aktivity roje Camelopardalid bylo určeno jak maximum aktivity (čas, frekvence), tak také FWHM (Full width at half maximum) pozorované spršky. Maximum aktivity bylo stanovena na 7:14 +- 0:05 UT s hodinovou frekvencí 33 +- 3 meteory (bez redukce na výšku radiantu nad obzorem – sinh) a FWHM (šířka maxima spršky s HR vyšší jak polovina maximální HR) bylo 4:21 +- 0:10 hodiny. Tyto parametry spršky jsou v souladu s ostatními výsledky, prezentovanými systémy CMOR a RMOJ.

Úspěch nebo zklamání?

I přes zdánlivý neúspěch v podobě velmi nízkých frekvencí během spršky meteorického roje Camelopradalid lze konstatovat, že tato událost přispěla značným dílem k poznání chování mateřského tělesa, komety 209P/Linear, a také k poznání chování tohoto meteorického roje. Čas maxima spršky, uvedený v předpovědích, byl potvrzen vizuálním i rádiovým pozorováním a nízké hodinové frekvence jsou pouze důsledkem nízké aktivity mateřské komety 209P/Linear během předchozích návratů. Na tuto možnost ovšem předpovědi upozorňovaly, neboť aktivita komety v minulých stoletích byla zcela neznámá.

Na základě výsledků pozorovací kampaně Camelopardalid v roce 2014 uveřejnil M. Maslov novou předpověď aktivity roje na rok 2019. Vzhledem k nízké aktivitě komety v předchozích stoletích uvažoval ve výpočtu s návratem komety v roce 1939. Maximum aktivity pak vychází na 24.5.2019 v 8 UT, opět tedy bude možné maximum pozorovat ze Severní Ameriky. Maximální frekvence, vzhledem k letošním výsledkům a vzhledem k upřesnění aktivity mateřské komety 209P/Linear, je odhadována na 5 meteorů za hodinu, s velkým podílem jasných meteorů.

Poděkování Jakubu Koukalovi za jeho pomoc a dodání materiálů k článku :-)!




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »