Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v květnu 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v květnu 2016

Kometa C/2006 W3 (Christensen) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Po extrémně nepovedeném dubnu, kdy byla nalezena jen jedna nová kometa, dopadl pátý měsíc kalendáře, květen, o dost lépe. Objeveno bylo hned pět nových komet, znovuobjevena nebyla ani jedna. Zpoždění tohoto článku je způsobeno tím, že některé informace vyžadovaly o něco dělší čekání na potvrzení.

Rozdělení kometárních objevů je tentokrát poměrně zajímavé, rozhodně nejde o jednostrannou záležitost v podání dalekohledu PanSTARRS. Ten totiž objevil "jen" jednu z pěti nalezených komet, po jedné si připsali také poprvé ve svém životě Larry Denneau z observatoře ATLAS, dále pak sonda STEREO a známý projekt LINEAR či observatoř Catalina. V označení třech komet je písmeno J, tyto komety totiž byly objeveny v první polovině května. V názvu dalších dvou komet se pak nachází písmeno K značící nález ve druhé půli měsíce.

První z nově objevených květnových komet je kometa krátkoperiodická. Nalezena byla 5. května při jasnosti 21,4 mag a dostala označení P/2016 J1 (PanSTARRS). Perihelem proletěla 24. června letošního roku, a to přibližně 2,45 AU od Slunce. V maximu jasnosti byla už v květnu, dosáhla ale pouze 21 mag, v letošním návratu tedy zůstala vizuálně nepozorovatelná. Jedinou zajímavostí týkající se této komety tedy je stejně jasný, ale o mnoho difúznější fragment B, jenž byl poblíž komety objeven později.

Dne 6. května se velkého úspěchu dočkal Larry Denneau z observatoře ATLAS. Našel totiž kometu, která se stala vůbec první po něm pojmenovanou vlasaticí - C/2016 J2 (Denneau). Objevová jasnost objektu byla 18,1 mag, brzy ale bylo jasné, že kometa slábne a její maximum jasnosti jsme tak promeškali. A skutečně. Podle výpočtů drah totiž kometa prolétla přísluním už letos 11. dubna, a to ve vzdálenosti 1,52 AU od Slunce. Právě v dubnu podle všeho měla nejvyšší jasnost, a to až 15 mag. Díky této skutečnosti mohla být při troše štěstí možná viditelná i vizuálně, ale pouze z jižní polokoule. Naneštěstí, o kometě v té době nikdo nevěděl, takže ji nikdo ani nepozoroval.

Ještě zajímavější objev nastal 11. května, kdy sluneční observatoř STEREO zachytila kometu, jež byla označena po ní jako P/2016 J3 (STEREO). Jasnost při objevu činila dokonce 10,0 mag a kometa poté díky dopřednému rozptylu zjasňovala až k 8 mag, ovšem tohle byl pohled z perspektivy sondy STEREO. Dle efemerid kometa ze Země dosáhla maximální jasnosti taktéž v květnu, a to 12 mag. To na vizuální viditelnost sice stačí, kometa ovšem v tu dobu nebyla vůbec pozorovatelná. Objevila se až v červnu na večerní obloze na jižní polokouli, ale na vizuální pozorování již byla příliš slabá. Doplníme, že kometa byla nejblíže Slunci dne 21. května letošního roku, kdy se nacházela zhruba 0,47 AU daleko od naší mateřské hvězdy (více než dvakrát tak blíže než naše Země).

Asteroid 2016 KA byl objeven dne 16. května, ale projevení kometární aktivity na sebe nenechalo dlouho čekat, a tak došlo ke změně názvu na kometární C/2016 KA (Catalina). Catalina proto, jelikož planetka byla nalezena R. G. Mathenym z observatoře Catalina Sky Survey. Jasnost v ten čas činila 20,1 mag. Kometa dle orbitálních elementů již prolétla perihelem, stalo se tak letos 1. února, a to ve vzdálenosti 5,40 AU od Slunce. Maxima jasnosti podle všeho dosáhla už někdy na podzim loňského roku, téměř jistě to ale nebylo více než 19 mag, tato kometa tedy vizuálně pozorovatelná nebyla, není a ani nikdy nebude.

Posledním květnovým objevem je kometa C/2016 K1 (LINEAR). Ta byla objevena 31. května s jasností 19,3 mag. V přísluní byla letos 13. července, konkrétně pak 2,29 AU daleko od Slunce. V maximu jasnosti se nachází podle všeho někdy v těchto dnech, kdy odhady oscilují okolo 17 mag. Vzhledem k tomu, že jasnější už nebude, můžeme poměrně bezpečně sdělit, že ani tato kometa nebude pozorovatelná vizuálně. Stejně jako v případě komety P/2016 J1 (PanSTARRS) je i zde zajímavostí nález úlomku jádra komety, ovšem v tomto případě o něco slabšího, než je kometa samotná.

Poznámka pod čarou: Znovuobjevena byla kometa P/2010 N1 (WISE), jež dostala nejprve provizorní označení P/2016 GE216 a poté definitivní 337P/WISE. Potvrzení znovuobjevení z dubna trvalo tak dlouho, protože těleso zpočátku neprojevovalo žádnou kometární aktivitu. Vizuálně viditelná v tomto návratu nebude, maximální jasnosti okolo 18 mag dosáhla už v červnu a v těchto dnech již slábne.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa v databázi Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a exospace.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »