Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v srpnu 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v srpnu 2016

Ilustrační foto - konjunkce komety C/2013 A1 (Siding Spring) s Marsem na snímku Rolanda Ligustriho
Autor: Rolando Ligustri

Na rozdíl od měsíců předchozích se srpen, co do počtu objevených a znovuobjevených komet, vcelku vydařil. Objeveno bylo celkem 5 komet, další tři pak byly v srpnu poprvé spatřeny v jejich druhém pozorovaném návratu.

Uvnitř názvů v srpnu objevených a znovuobjevených komet se rovnoměrně vyskytuje jak písmeno P značící první polovinu měsíce, tak Q symbolizující jeho druhou polovinu. U nálezů komet se, jako již tradičně, nejvíce činil známý havajský teleskop PanSTARRS, jenž objevil hned čtyři z pěti inkriminovaných komet, tu poslední z nich našel Richard Kowalski z observatoře Mount Lemmon Survey. Znovuobjevování komet si zčásti rozdělili opět PanSTARRS a Kowalski, přispěla ale i maďarská observatoř Konkoly.

První v srpnu objevenou kometou se stala krátkoperiodická P/2016 P1 (PanSTARRS). Ta byla nalezena hned 1. srpna, a to při jasnosti 22,1 mag. Přísluním ale prolétla již 22. září 2015, a to ve vzdálenosti 2,27 AU od Slunce. Maxima jasnosti podle všeho musela dosáhnout už v dubnu loňského roku, bylo to však maximálně 19 mag, kometa tedy v tomto svém návratu nikdy vizuálně pozorovatelná nebyla a ani nebude.

O týden později, 8. srpna, objevil dalekohled PanSTARRS, tentokrát při jasnosti 21,0 mag, další krátkoperiodickou kometu - P/2016 P2 (PanSTARRS). I ta už proletěla perihelem, konkrétně pak 16. listopadu 2015 ve vzdálenosti 3,12 AU od Slunce. I tato kometa dle dostupných informací dosáhla maxima jasnosti ještě před svým vlastním objevem (pravděpodobně na přelomu jara a léta 2015), nicméně šlo opět pouze o hodnotu blízkou 19 mag, tudíž ani ji jsme nemohli zařadit do seznamu vizuálně viditelných komet.

Dne 12. srpna byla znovuobjevena kometa P/2003 SQ215 (NEAT-LONEOS), provizorně jako P/2016 P3. Subjektem, který kometu poprvé spatřil v jejím druhém pozorovaném návratu, byl vcelku nepřekvapivě dalekohled PanSTARRS. Kometa měla v tu chvíli jasnost 19,9 mag. Tato kometa obdržela číslo 343 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, její definitivní označení je tím pádem 343P/NEAT-LONEOS. Kometa proletí perihelem 27. ledna 2017 ve vzdálenosti 2,28 AU od Slunce. Maximální jasnosti dosáhla patrně už letos v říjnu, bylo to ale jen přibližně 17 mag, takže ani tahle kometa v aktuálním návratu nedosáhla vizuální pozorovatelnosti.

Kometa C/2016 P4 (PanSTARRS) byla objevena 7. srpna s jasností 21,7 mag, její potvrzení jako kometárního objektu však trvalo poněkud déle. Podstatná jsou ale jiná čísla - kometa byla nejblíže Slunci 16. října letošního roku, a to ve vzdálenosti 5,89 AU od Slunce. Maximální jasnosti dosáhla už na přelomu letošního léta a podzimu, nebyla ale lepší než 21 mag, tato kometa tedy nikdy vizuálně viditelná nebyla a rovněž tak už ani nebude.

To kometa P/2005 S3 (Read) byla nalezena už v roce 2005, její znovuobjevení však přišlo "až" letos 27. srpna. Kometu toho dne zpozorovali K. Sárneczky a P. Székely z maďarské observatoře Konkoly a její jasnost odhadli na 19,3 mag. Kometa následně dostala číslo 344 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet a její letošní provizorní označení P/2016 Q1 tak bylo změněno na definitivní 344P/Read. V současném návratu kometa prolétla perihelem 1. listopadu letošního roku, kdy se nacházela 2,82 AU daleko od Slunce. V maximu jasnosti je někdy v těchto dnech, jasnost komety ovšem činí jen zhruba 18 mag, vizuální viditelnost se jí tedy v aktuálním návratu netýká.

Velice zajímavou, pravděpodobně velkou a hodně aktivní kometou, je C/2016 Q2 (PanSTARRS). Ta byla objevena 26. srpna při jasnosti 21,6 mag, její potvrzení také trvalo o něco déle, než je obvyklé. První kalkulace její dráhy počítaly s perihelem okolo 3 AU od Slunce, což by kometě patrně celkem bez problémů zajistilo vizuální pozorovatelnost. Vzdálenost perihelu ale byla posléze dramaticky zvětšena a poslední aktualizace orbitálních elementů už mnoho věcí nezměnila. Kometa tedy dle aktuální dráhy (nějaké změny asi ještě nastanou, ale spíše jen minimální) prolétne přísluním až 30. května 2021, a to ve vzdálenosti poměrně úctyhodných 7,20 AU od Slunce. Maximální jasnosti by měla dosáhnout někdy v době průchodu periheem, bude mít pravděpodobně někde kolem 16 mag, kometa tak nejspíše zůstane jen těsně, ale přece, bez jakýchkoliv vizuálních pozorování.

Další v srpnu znovuobjevenou kometou se stala P/2008 SH164 (LINEAR), kterou 29. srpna podruhé objevil Richard Kowalski z observatoře Mount Lemmon Survey, a to při jasnosti 18,9 mag. Kometa obdržela nejprve provizorní označení P/2016 Q3, následně ale také číslo 345 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, takže její definitivní označení je 345P/LINEAR. Kometa prolétla perihelem už 16. července letošního roku, tehdy se nacházela ve vzdálenosti 3,16 AU od Slunce. Maximální jasnosti dosáhla sice až v říjnu, ale nebylo to více než 18 mag, takže zůstala jakkoliv mimo vizuální dosah, alespoň co se tohoto návratu týče.

Poslední srpnovým "zářezem" byla kometa C/2016 Q4 (Kowalski), objevená 30. srpna při jasnosti 18,7 mag. Kometa bude nejblíže Slunci dne 26. ledna 2018, oba objekty bude dělit vzdálenost až 7,09 AU. Kometa by měla dosáhnout maximální jasnosti někdy na přelomu let 2017 a 2018, moc ale zjasňovat nebude a víceméně si udrží jasnost pohybující se okolo 18 mag, takže se do vizuálního dosahu nedostane.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Seznam komet Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc Moře nepokoje

Newton 150/750 mm okular 6,5 mm iPhone 13

Další informace »