Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Obří planetka Sedna možná vznikala daleko za Plutem

Obří planetka Sedna možná vznikala daleko za Plutem

Sedna1.jpg
Nedávno oznámili astronomové překvapující objev velmi velké planetky z Kuiperova pásu. Oběžná doba planetky (90377) Sedny je 12.500 let, její dráha je značně protáhlá až do vzdálenosti 500 AU od Slunce. Průměr Sedny je odhadován na 1.600 km, tj. dvě třetiny průměru Pluta. Počáteční studia, zabývající se původem Sedny, uvažovala, že mohla být vymrštěna z oblasti obřích planet daleko za oběžnou dráhou Pluta nebo snad byla zachycena v Kuiperově pásu z procházejícího hvězdného systému v blízkosti našeho Slunce.

Planetární vědec Dr. Alan Stern z oddělení kosmické vědy a techniky SwRI (Space Science and Engineering Division at Southwest Research Institute) v San Antoniu (Texas, USA) ve zprávě publikované v lednu 2005 v Astronomical Journal tvrdí, že se Sedna mohla tvořit daleko za Plutem. "Jestli se to ve skutečnosti stalo," zdůraznil Stern, "nasvědčovalo by to tomu, že v naší sluneční soustavě byla "továrna na planety" ovládána mnohem větší oblastí než se předtím myslelo." To by také ukazovalo, že "okraj" záhadného Kuiperova pásu ve vzdálenosti 50 AU (1 AU je vzdálenost Země - Slunce, 149,6 miliónů km) není vnější okraj, ale jednoduše vnitřní okraj prstencového "žlabu" nebo mezery v mnohem větší struktuře, která byla nazvaná "Kuiperův disk".

Nová studie o vzniku Sedny použila model planetárního přirůstání pro studium vzniku objektů v Kuiperově pásu (Origins of Solar System´s), vyvinutý Sternem a financovaný NASA koncem 90. let 20. století. Tento software byl použit k ověření možnosti vzniku Sedny z "balvanu" určité velikosti a dalších malých těles ve vzdálenostech mezi 75 AU (nejkratší vzdálenost Sedny od Slunce) a 500 AU (průměrná vzdálenost Sedny od Slunce).

Sternovy simulace vzniku Sedny předpokládaly, že původní oběžná dráha Sedny, i když vzdálená od Slunce, byla kruhová. Astronomové souhlasí s tím, že Sedna nemohla vznikat na její současné, excentrické oběžné dráze, protože taková oběžná dráha dovoluje jen prudké srážky, které brání růstu malých těles. Sternovy simulace dále předpokládaly, že sluneční mlhovina (disk materiálu, ze kterého se vytvořily planety), měla mnohem větší průměr, než uvažovaly předchozí simulace.

"Simulace vzniku Sedny předpokládaly, že prvotní sluneční mlhovina byl disk o velikosti, který je pozorován kolem mnoha blízkých hvězd středního věku - jako dobře známý a rozsáhlý disk (1.500 AU) kolem hvězdy beta Pictoris," říká Stern.

"Modelové výpočty zjistily, že objekty stejné nebo dokonce větší než Sedna, se mohou snadno vytvořit na kruhových oběžných dráhách ve vzdálenostech od 75 do 500 AU od Slunce a doba jejich vzniku by mohla být docela krátká - jen několik procent věku sluneční soustavy," pokračuje Stern. "Jestliže se Sedna formovala tak daleko, pak v této velice vzdálené oblasti sluneční soustavy je pravděpodobně doprovázena skupinou dalších velkých planetek. Nachází-li se malý zlomek z nich na blízké kruhové oběžné dráze, pak je to jeden ze signálů, že tyto objekty byly vytvořeny tam kde jsou, pravděpodobněji než někde jinde."

Zdroj: www. spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »