Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Obří skvrny na Slunci viditelné i okem

Obří skvrny na Slunci viditelné i okem

Obří sluneční skvrny 4. září 2017
Autor: NASA/SDO

Slunce jako by se chtělo zavděčit i těm, kteří nemohli 21. srpna pozorovat jeho úplné zatmění. Stačí si nasadit sluneční brýle nebo například svářečský filtr, zaklonit hlavu a sledovat pihy na sluneční kráse vyvolané magnetickým polem.

Sluneční aktivita kolísá v jedenáctiletém cyklu. To je známá věc doložená pozorováními už od roku 1755. Právě probíhající cyklus má pořadové číslo už 24. Díky téměř nepřetržitému pozorování Slunce pozemskými i kosmickými dalekohledy máme naši hvězdu pod dozorem a nemůžeme si stěžovat na nedostatek dat. Z nich vyplývá, že posledního maxima dosáhla sluneční aktivita v dubnu 2014. Proto je neobvyklé, když se obří skvrny na Slunci objeví i během minima aktivity, které prožíváme v současné době. O to větší potěšení astronomům současná situace přináší.

Skupiny skvrn označené čísly 2673 a 2674 se pomalu pohybují přes sluneční kotouč. Protože se Slunce otáčí kolem své osy, mění se i pozice skvrn vůči nám. Na rovníku se Slunce otáčí nejrychleji, zhruba jednou za 25 dní, zatímco blízko pólu jednou za 35 dní. Trvá to tedy zhruba dva týdny, než při pohledu ze Země přeletí skvrna celou polokouli. Dnes 4. září jsou zhruba v polovině své cesty, uprostřed kotouče a zároveň nejlépe pozorovatelné.

Současné skvrny na Slunci jsou několikrát větší než planeta Země. Velká sluneční aktivita, o níž přítomnost skvrn svědčí, by mohla za určitých okolností vyvolat na Zemi polární záři.

Sluneční skvrny jsou viditelné i okem. Samozřejmě bez ochrany zraku je nebezpečné se do Slunce dívat a bolest nám to ani nedovolí. Speciální sluneční brýle prodávané např. na hvězdárnách (nikoli obyčejné sluneční brýle!) nebo svářečské sklo třídy alespoň 13 umožňují bezpečné pozorování. Takto vyzbrojeným okem spatříte na Slunci větší a menší skvrnu. Žádné detaily ale nečekejte, oko ukáže skutečně jen tečky.

Bezpečné je dívat se na skvrny dalekohledem jenom ve dvou případech – buď si budete obraz promítat na papír, nebo musíte mít speciální ochranný filtr. Dalekohled pak ukáže zajímavé detaily. Zjistíte, že skvrny nejsou po celém svém povrchu stejně tmavé. Tmavší část se nazývá umbra (stín) a světlejší penumbra (polostín). Kolem skvrn bývají naopak vůči průměru slunečního povrchu světlejší místa.

Magnetogram slunečního povrchu ukazuje na souvislost magnetického pole a skvrn. Autor: SDO/NASA
Magnetogram slunečního povrchu ukazuje na souvislost magnetického pole a skvrn.
Autor: SDO/NASA

Stručně řečeno, skvrny vznikají na Slunci v místě, kde magnetické pole brání horkému plazmatu dostat se z nitra až na povrchu.  Nejsou tedy nic jiného, než chladnějšími místy (asi o 1500 stupňů) než je zbytek slunečního kotouče. I tak jsou rozpálené na asi 3500 stupňů Celsia. Kdyby celé Slunce zhaslo a zbyla z něj jen jedna obří sluneční skvrna, stejně byste si při jejím svitu mohli číst!

Stále se objevují spekulace, jestli mají sluneční skvrny vliv na člověka. Nebylo nic takového prokázáno. Skvrny budou na Slunci ještě několik dní. Pokud se vám něco během té doby přihodí, nesvádějte to prosím na ně...




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti, předsedou skupiny MEDÚZA, revizorem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Sluneční skvrny, Slunce


38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »