Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  "odstrčený" Kuiperův pás

"odstrčený" Kuiperův pás

interakce mezi Neptunem a vznikajicim Kuiperovym pasem
Animace (1.2M) zobrazující interakci
mezi Neptunem a vznikajícím
Kuiperovým pásem.
Již více než deset let je potvrzena existence Kuiperova pásu - starého disku planetesimál obíhajících Slunce za oběžnou drahou Neptuna. V současnosti je známo více než 700 těles patřících do Kuiperova pásu. Vnější hranice Kuiperova pásu se nachází ve vzdálenosti 50 astronomických jednotek a je poměrně ostrá. Zdá se, že za touto hranicí nenalezneme objekty větší než 200km v průměru.

Původ Kuiperova pásu zůstává zahalen nejasnostmi. Publikace v listopadovém čísle časopisu Nature od Harolda F. Levison a Alessandro Morbidelli toto tajemství částečně vysvětluje. V práci navrhují vznik těles Kuiperova pásu uvnitř současné oběžné dráhy Neptuna a postupné "vytlačení" jednotlivých objektů touto planetou.

Největším problémem při vysvětlování vzniku KP je "chybějící hmota". Pokud by tělesa KP vznikala v oblasti, kde je nyní pozorujeme, muselo by být okolní prostředí stokrát hustší než nyní - celkem 10 hmotností Země místo pozorovaných 0.1 hmotností Země. Vzniklo několik řešení jak se zbavit 99% původního disku, ale všechna řešení vyžadují jiné umístění Neptuna.

Levison a Morbidelli navrhují původní Sluneční systém roztažený do vzdálenosti 32 astronomických jednotek (AU) se vznikajícím Neptunem ve vzdálensti 20 AU. Postupem času se další tělesa přibližovala k plynnému obru a byla odmrštěna. Některá na vnější dráhu, jiná směrem ke Slunci.

Při každém setkání si Neptun s tělesem vyměnil část energie. Někdy energii ztratil, jindy získal. V průměru Neptun energii získával a postupně se posunul až na hranici 30 AU kde se zastavil - v okolí již nebyly žádné planetesimály od nichž by mohl získat energii.

Kuiperův pás tedy vznikl při postupné cestě Neptuna od Slunce. Objekty nasměrované ke Slunci se srazily s Uranem, Saturnem či Jupiterem nabo byly nasměrovány mimo Sluneční systém. Nyní můžeme pozorovat pouze tělesa, která se zastavila na stabilních rezonančních orbitách za Neptunem. Současná hranice Kuiperova pásu odpovídá rezonanční orbitě 1:2 s Neptunem.

Zdroj: sky&telescope




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »