Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ondřejovští astronomové objevili další binární planetku

Ondřejovští astronomové objevili další binární planetku

Tiskové prohlášení ČAS číslo 55

Skupina pozorovatelů planetek z Astronomického ústavu AVČR v Ondřejově, pod vedením Dr. Petra Pravce, odhalila podvojnost blízkozemní planetky 1998 RO1. Dalšími členy této skupiny jsou Peter Kušnirák a Lenka Šarounová, k objevu rovněž přispěli svými pozorováními někteří zahraniční kolegové. Zpráva o tomto objevu byla oznámena astronomické veřejnosti 7. října 2003 prostřednictvím astronomického cirkuláře Mezinárodní astronomické unie č. 8216.

Planetka byla fotometricky pozorována 16. - 27. září tohoto roku, kdy se nacházela ve vzdálenosti 0,22 - 0,13 astronomické jednotky od Země. Studium její světelné křivky (závislost jasnosti na čase) prokázalo periodicky se opakující zatmění a zákryty, které vznikají, když se obě složky (planetka a její měsíček) dostanou přibližně do jedné přímky se Zemí nebo se Sluncem.

Ze světelné křivky pozorovatelé stanovili, planetka sama rotuje s periodou přibližně 2,5 hodiny, že měsíček je nejméně poloviční oproti samotné planetkce (její rozměr je přibližně 1 km) a obíhá okolo ní s periodou 14,5 hodiny. Podvojnost planetky byla následně potvrzena pomocí radarového pozorování, provedeného na observatoři Arecibo v Portoriku - měření z radarových dat ukazuje, že vzájemná vzdálenost složek planetky je nejméně 600 m.

Podezření, že tato planetka je dvojitá, měl Petr Pravec a jeho tým již od září roku 2002, kdy bylo pořízeno její první fotometrické pozorování. Data z letošního roku ale tento předpoklad definitivně potvrdila.



převzato ze stránky http://www.asu.cas.cz/~ppravec/98ro1.htm

Na tomto obrázku jsou vynesena pozorovaná data pro planetku 1998 RO1 ze září tohoto roku. Kromě rychlých změn v jasnosti, které jsou způsobeny rotací většího tělesa, jsou nejnápadnějším úkazem hluboké poklesy v celkové jasnosti. Jak vzniká světelná křivka tohoto typu, dokumentuje další obrázek (který byl ovšem vytvořen pro jinou binární planetku, odhalenou rovněž v Ondřejově):


Podobnou křivku bylo možno získat i pro planetku 1998 RO1 - odstraněním rychlých variací:



převzato ze stránky http://www.asu.cas.cz/~ppravec/98ro1.htm

Mezi zákryty či zatměními ve světelné křivce není jasnost planetky konstantní, což je dáno protaženým tvarem měsíčku (jeho poměr délky k šířce je asi 1,5). Ten se kolem vlastní osy otáčí se stejnou periodou, s jakou obíhá kolem planetky, tedy podobně jako je tomu u Země a Měsíce. Je to výsledkem dlouhodobého působení slapových sil mezi planetkou a měsíčkem, které rotaci měsíčku brzdí. Stejné pravidlo platí, alespoň jak lze vyčíst ze světelných křivek, i pro všechny ostatní známé blízkozemní binární planetky.


Animace znázorňující oběh měsíčku okolo planetky při oběhu okolo Země.

Fotometrická pozorování blízkozemních planetek se v Ondřejově provádí pomocí dalekohledu o průměru 0,6 m od roku 1993, celkem bylo pozorováno již přes 190 blízkozemních planetek. První binární planetka byla pomocí těchto pozorování odhalena v roce 1997, od té doby bylo v Ondřejově pozorováno již 13 binárních planetek (u devíti z nich byla podvojnost poprvé detekována právě tam). Seznam všech dosud známých binárních blízkozemních planetek lze nalézt na internetové adresehttp://www.asu.cas.cz/~asteroid/binneas.htm

Podle statistických odhadů z fotometrických i radarových pozorování tvoří binární planetky asi 1/6 z celkové populace blízkozemních asteroidů. Toto poměrně vysoké zastoupení je dáno jejich složením a častými blízkými průlety v okolí Země. Všechny planetky větší než přibližně 100-200 metrů nejsou tvořeny celistvým materiálem, ale jedná se o jakousi suť kamení (v angličtině rubble-piles), drženou pohromadě vlastní gravitací. Při blízkém setkaní se Zemí (nebo jinou planetou - Venuší, Marsem) může být vlivem slapových sil takový konglomerát roztržen na více kusů.

Planetka byla objevena 14. 9. 1998 projektem LINEAR (Lincoln Laboratory Near-Earth Asteroid Research) v rámci programu na vyhledávání blízkozemních planetek. Obíhá okolo Slunce po eliptické dráze s oběžnou dobou 0,98 roku, její vzdálenost od Slunce se mění v rozmezí 0,28 - 1,70 AU (AU = astronomická jednotka - průměrná vzdálenost Země od Slunce). K Zemi se přibližuje na vzdálenost nejméně 0,09 AU (asi 34x dále než Měsíc), a bude opět dobře pozorovatelná v září následujících tří let.

dráha planetky 1998 RO1 20.9.2003

Další odkazy:
Ondrejov NEO Photometric Program: http://www.asu.cas.cz/~ppravec/neo.htm

Tiskové prohlášení si můžete stáhnout ve formátu MS Word






12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »