Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Perla na Saturnově prstenci

Perla na Saturnově prstenci

Planeta Saturn a její měsíc Titan na snímku ze sondy Cassini
Planeta Saturn a její měsíc Titan na snímku ze sondy Cassini
Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) stále bezchybně funguje na oběžné dráze kolem Saturnu, druhé největší planety Sluneční soustavy.

Titan, největší měsíc planety Saturn (průměr 5 150 km), vypadá na pořízeném snímku jako by byl navlečený na tenkou napnutou "šňůru" Saturnova prstence, který vrhá stín na jižní polokouli obří plynné planety. Tuto nádhernou fotografii pořídila sonda Cassini dne 6. 5. 2012 ze vzdálenosti 700 000 km od Titanu.

Slabé ale nádherné detaily uvnitř horních vrstev atmosféry obří plynné planety vykreslují poklidnou scenérii. Tenký pás jasných bílých oblaků tvořených čpavkovým ledem sahá směrem k hornímu okraji obrázku, zatímco v místě narušení této vrstvy jsou vidět vybledlé jizvy po obřích bouřích, které zuřily napříč planetou během velké části roku 2011.

Stíny vržené prstenci planety Saturn vypadají, jako by byly namalovány na povrch jižní polokoule planety v podobě dvou širokých pásů rozdělených tenkými světlejšími mezerami, odrážejícími spletitost jednotlivých prstýnků.

Jak postupně spějí roční období na Saturnu směrem k létu na severní polokouli planety, prstence se budou zdát, jako by byly širší a širší.

Na publikovaném snímku vypadá Titan, největší měsíc planety Saturn, jako by byl navlečený na prstencích planety Saturn podobně jako korálek náhrdelníku. Tento úkaz je důsledkem seřazení sondy, měsíce a prstenců do jedné linie ve směru pohledu kamery na palubě kosmické sondy Cassini. Titan obíhá kolem Saturnu v průměrné vzdálenosti 1 221 870 km, přičemž jeden oběh vykoná za necelých 16 dnů.

Měsíc Titan je záhadou sám o sobě - je obklopen hustou atmosférou s vysokým obsahem dusíku. Je to jediný známý měsíc ve Sluneční soustavě, který má hustou atmosféru (dokonce hustější než atmosféra Země). Jezera kapalných uhlovodíků pokrývající jeho povrch a účinný metanový cyklus hrají podobnou úlohu, jako koloběh vody na Zemi včetně vzniku oblaků, deště kapalného metanu a řek vlévajících se do velkého počtu jezer.

Kosmická sonda Cassini byla navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu 1. 7. 2004. Její mise byla již dvakrát prodloužena. Současný výzkum pod názvem Cassini Solstice Mission bude pokračovat až do září roku 2017.

Credits: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute/J. Major.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »