Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planeta s prstenci... která?

Planeta s prstenci... která?

Krásné prstence... ale pozor - nedíváte se na snímek planety Saturn! Rozmístění a jasnost měsíců může být jedním z vodítek, že se nejdedná o nejznámější planetu s rozsáhlým systémem prstenců. Druhým neobvyklým jevem je poměr jasnosti prstenec/planeta. Jedná se o Uran - dalšího plynného obra v sluneční soustavě. Nachází se ve vzdálenosti 3 miliard kilometrů, přibližně dvacetinásobku vzdálenosti Země - Slunce.

Snímek získaný na 8.2m VLT ANTU na ESO Paranal Observatory (Chile) v blízké infračervené oblasti zobrazuje Uran s jeho prstenci a některými měsíci. Expozice proběhla 19. listopadu 2002 v rámci výzkumu sluneční soustavy. Expoziční doba byla 5 minut, úhlový průměr Uranu je 3.5 arcsec.

Prstence Uranu byly objeveny v roce 1977 při sledování zákrytu jasné hvězdy Uranem. Těsně před a po zákrytu došlo ke krátkým zeslábnutím hvězdy. Toto zeslabení způsobily prstence Uranu. Snímky získané sondou Voyager-2 ukázaly systém mnoha slabých prstenců. Ve viditelném světle jsou tyto prstence ze Země téměř nepozorovatelné.

Přesto jsou na současných snímcích VLT prstence mnohem jasnější než planeta. Na vybraných vlnových délkách na kterých bylo toto pozorování provedeno je dopadající sluneční světlo intenzivně pohlcováno plynným metanem v atmosféře Uranu - proto se disk Uranu jeví poměrně tmavý. Současně ledové krystalky, které tvoří prstence, odrážejí dopadající sluneční světlo - prstence se jeví velmi jasné.

Mezi ostatními planetami slunečního systému je Uran jedinečný svou velmi skloněnou rotační osou. Ta je velmi blízká rovině, ve které obíhají planety - ekliptikou. V době, kdy Uran navštívil Voyager-2 byl k Zemi orientován jižní pól planety. Nyní, po 16 letech (přibližně jedna pětina oběžné doby Uranu - 84 let) sledujeme Uranovy prstence po úhlem, který odpovídá poloze Saturnových prstenců v době, kdy jsou nejvíce nakloněné.

Na uvedeném snímku bylo identifikováno sedm měsíců Uranu. Titania a Oberon jsou nejjasnější (vizuální magnituda je as 14mag). Tyto měsíce poprvé sledoval objevitel Uranu William Herschel (1738 - 1822). Ariel a Umbriel objevil William Lassell (1799 - 1880). Miranda byla objevena v roce 1948 panem Gerhard Kuiper.

Mnohem menší a slabší Puck a Portia (cca 21mag) byly poprvé sledovány v letech 1985-86 panem Stephen P. Synnott při studiu snímků získaných sondou Voyager-2.

Zdroj: ESO






12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »