Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planeta Saturn rotuje pomaleji

Planeta Saturn rotuje pomaleji

SaturnVISmed.jpg
Určit rotační periodu kamenné planety, tj. dobu otočení planety kolem rotační osy, jako je například naše Země či Mars, není zase až tak velký problém. Ale určit rotační periodu obří plynné planety, jako je například Jupiter či Saturn, to už je tvrdší oříšek.

Počátkem 80. let minulého století byla určena rotační perioda planety Saturn na základě údajů ze sond Voyager, která měřila charakteristiky rádiového záření této planety. Změnila se rotační perioda Saturna za posledních 20 let? A pokud ano, tak o kolik? Na tyto otázky měla odpovědět sonda Cassini, která se nachází na oběžné dráze kolem planety. Sonda rovněž registrovala rádiové záření Saturna, které bylo srovnáváno s údaji ze sond Voyager. Ukázalo se, že "rotační perioda" rádiového záření se za posledních 20 let prodloužila o několik minut. Zbrzdit natolik rotaci tak velké planety za tak krátkou dobu je prakticky nemožné.

Proto se vědci spíše přiklonili k názoru, že rádiové záření Saturna nemusí být pevně svázané s rotací vnitřní části planety. Bylo proto rozhodnuto studovat k tomuto účelu magnetické pole Saturna pomocí magnetometru na palubě sondy Cassini.

Údaje o struktuře magnetického pole Saturna byly zjišťovány téměř 2 roky. Po zpracování dat dospěli astronomové k následujícímu závěru: planeta Saturn se otočí jednou dokola kolem své rotační osy za 10 hodin 47 minut a 6 sekund, přičemž chyba měření může být +/- 40 sekund. V porovnání s údaji ze sond Voyager byla tedy naměřena rotační perioda Saturna o 8 minut delší.

Zdroj: spacenews.ru a www.eurekalert
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2017

33. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Přiblížení hvězdy k Měsíci

Další informace »