Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka pro přítele

Planetka pro přítele

V druhé polovině září uplynou 2 roky od náhlého odchodu významného českého planetologa, geologa, amatérského astronoma, dobrého odborníka a přítele RNDr. Mojmíra Eliáše, CSc. Patřil mezi lidi, se kterými jsem se vždy rád setkával a snažil se načerpat alespoň část jeho vědomostí a zkušeností, stejně jako humorného nadhledu i na vážné věci kolem nás. Byl to člověk neopakovatelný a zasloužil si být s námi jaksi napořád, a to nejen v našich myslích a vzpomínkách. Jsem šťastný, že jeho práce a přínos pro českou astronomii, a především pak její popularizaci, byla po zásluze oceněna.

V květnu letošního roku byla v MPC 51981 zveřejněna následující citace k pojmenování planetky (26970) Eliáš: "Český geolog Mojmír Eliáš (1932 - 2002) studoval regionální geologii karpatského flyšového pásma. Byl produktivním autorem odborných pojednání, knih a populárních článků, zajímal se také o planetologii terestrických planet. Patřil mezi nejznámější české vědce a přednášející v této aktuální, mezioborové oblasti."

Planetku s předběžným označením 1997 SE2 objevil Mgr. Petr Pravec, PhD. 23. 9. 1997 na ondřejovské observatoři. V současné době se Petr Pravec a jeho tým zaměřuje spíše než na objevy nových planetek na podrobnější výzkum fyzikálních vlastností těch známých. Věnuje se především objevům binárních blízkozemních planetek, kde se jednoznačně řadí ke světové špičce (v optických stanicích je dokonce na prvním místě). I přes tuto skutečnost se však ondřejovská skupina se svými 359 objevenými planetkami řadí (zatím) na 23. místo na světě v počtu objevených planetek.

Mojmír Eliáš se narodil v roce 1932 a po studiu na LaGuardiově reálném gymnáziu studoval Přírodovědeckou fakultu UK (v letech 1952-1954 Geologicko-geografickou fakultu UK). Svou odbornost zaměřil na regionální geologii a sedimentologii, především pak sedimentologii flyše. Byl žákem Radima Kettnera.

Snímek RNDr. Mojmíra Eliáše, CSc. pi jednom ze semináu na Hvizdárni Valašské Meziíeí.
Snímek RNDr. Mojmíra Eliáše, CSc. pi jednom ze semináu na Hvizdárni Valašské Meziíeí.

Od září 1954 pracoval v Ústředním ústavu geologickém, později Českém ústavu geologickém jako vědecký pracovník až do odchodu do důchodu koncem roku 1998. Těžištěm jeho celoživotní práce se stal karpatský flyš a autochtonní formace západoevropské platformy v jeho podloží. Mimo systematická sedimentologická a sedimentárně petrologická studia flyšových uloženin se podílel i na výzkumu hlubinné stavby podloží flyše. Zpracoval zejména svrchnojurské uloženiny jižní Moravy a se svou manželkou, RNDr. Helenou Eliášovou, CSc., podali geologickou a mikrofaciální charakteristiku jurských uloženin Západních Karpat a jejich předpolí. V létech 1974 - 1986 pracoval v Subkomisi pro jurskou stratigrafii. V osmdesátých létech se věnoval především geologickému výzkumu Ostravska. Zapojil se i do mezinárodních aktivit. Výsledky svých výzkumů publikoval v téměř dvoustovce vědeckých prací a ve velkém množství nepublikovaných posudků a sdělení. Mojmír Eliáš patřil mezi lidi, kteří museli neustále něco dělat a nevydrželi ani na chvíli v nečinnosti.

Mimo geologii se aktivně věnoval svému koníčku, který poněkud přerostl běžné rozměry, planetologii terrestrických planet. Výsledky svých studií publikoval v řadě odborných článků v astronomických časopisech a přednesl více než stovku odborných a popularizujících přednášek s planetologickou tématikou. Přednášel na Katedře astronomie Matematicko - fyzikální fakulty UK planetologii.

Měl však i jiné záliby. V mládí se zabýval fotografováním a filmováním. Při pobytu na chalupě ve Volarech se aktivně zapojil do ochrany přírody. Společně s místní organizací ČSOP se zasloužil o výzkum populace perlorodky říční. Zajímala ho i archeologie, historie (zde především 2. světová válka a její významné události).

Pokud jste jej znali, vzpomeňte si na něj.

Zdroj: Osobní korespondence

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Obrázek: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »