Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pluto – další rudá planeta?

Pluto – další rudá planeta?

Barevný snímek trpasličí planety Pluto pořízený 3. 7. 2015
Autor: NASA/JHUAPL

Pluto vypadá jako druhá „rudá planeta“ ve Sluneční soustavě. Barevné snímky vyslané na Zemi sondou NASA s názvem New Horizons deset dnů před jejím setkáním s trpasličí planetou Pluto ukazují výrazně načervenalou barvu povrchu se skvrnami, což zřetelně připomíná vzhled planety Mars v malém dalekohledu.

Povrch planety Mars je zbarven oxidy železa neboli rzí, zatímco zbarvení Pluta je pravděpodobně způsobeno molekulami uhlovodíků nazvaných tholiny vznikající v případě, kdy kosmické záření a sluneční ultrafialové světlo interaguje s metanem v řídké atmosféře a na jeho povrchu. Ve vzduchu se nacházející tholiny vypadávají z atmosféry a pokrývají povrch Pluta načervenalým slizem.

Specifická část záření, tj. vlnová délka ultrafialového světla označovaná jako Lyman-alfa je nejúčinnější při stimulaci chemických reakcí, které vytvářejí uhlovodíky na Plutu. Nedávná měření přístrojem Alice na palubě sondy New Horizons odhalila difúzní záři světla v oblasti Lyman-alfa v okolí trpasličí planety, přicházející ze všech směrů, ne jen ze Slunce.

Protože jedním z hlavních zdrojů záření v čáře Lyman-alfa kromě Slunce jsou oblasti aktivního vzniku hvězd v mladých galaxiích, kosmetická vrstva na povrchu Pluta může mít každopádně původ v událostech odehrávajících se milióny světelných roků daleko.

Načervenalá barva Pluta byla známa již několik desetiletí, avšak sonda New Horizons nám nyní umožnila porovnat barvu různých míst na povrchu s jejich geologií a zanedlouho i s jejich chemickým složením,“ říká Alan Stern (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado).

Fotomontáž Neptunu a jeho měsíce Triton Autor: NASA
Fotomontáž Neptunu a jeho měsíce Triton
Autor: NASA
Tholiny byly objeveny i na jiných tělesech ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, především na Titanu a Tritonu, největších měsících planet Saturn a Neptun. Byly rovněž uměle vytvořeny v laboratořích, kde byly simulovány procesy v atmosférách těchto těles.

Ze studia fotografií a animací Pluta vyplývá, že největší tmavá skvrna na Plutu je červenější než většina zbývajícího povrchu; astronomové si také lámou hlavu nad řadou čtyř rovnoměrně rozmístěných tmavých skvrn v rovníkové oblasti, každá má průměr zhruba 450 km. Když jsem je poprvé spatřil, moje reakce byla: „To není možné!“ Vypadaly tak úhledně vyrovnané, že jsem se domníval, že se jedná o chybu na snímku. Avšak po shlédnutí krátkého videa rotace Pluta bylo jasné, že to chyba není. Nejpravděpodobnější je, že zatím nízké rozlišení zvýrazňuje jejich vzezření.

Kosmická sonda Voyager 2 vyfotografovala na Tritonu během průletu kolem Neptunu v roce 1989 tzv. kryovulkanismus. Gejzíry dusíku a oblaka plynu a ledových krystalků vysoké přes osm kilometrů byly pozorovány, jak tryskají z aktivních vulkánů a zanechávají tmavé pruhy na povrchu měsíce.

Sezónní ohřev Sluncem je nejpravděpodobnější příčina erupcí na Tritonu; tmavá místa na povrchu Pluta mohou mít podobný původ.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] pluto.jhuapl.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Trpasličí planeta Pluto, New horizons


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »