Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Podpovrchový oceán i na Saturnově měsíci Dione

Podpovrchový oceán i na Saturnově měsíci Dione

Silně kráterovaný povrch Saturnova měsíce Dione
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute

Podpovrchový oceán leží hluboko pod ledovou kůrou Saturnova měsíce Dione. Vyplývá to z nových údajů získaných kosmickou sondou Cassini. O dalších dvou Saturnových měsících – Titanu a Enceladu – je již dlouho známo, že ukrývají globální oceány pod svými ledovými povrchy. Avšak nové studie naznačují, že oceán existuje i na měsíci Dione.

V této studii výzkumníci z Královské observatoře v Belgii ukázali, že údaje o gravitaci, zjištěné při nedávných průletech sondy Cassini kolem Dione, mohou být vysvětleny pouze za předpokladu, že pod ledovou kůrou měsíce existuje oceán, nacházející se v hloubce 100 kilometrů pod povrchem. Oceán je zřejmě několik desítek kilometrů hluboký a obklopuje velké kamenné jádro. Dione je velmi podobný menšímu, ale mnohem slavnějšímu sousedu – měsíci Enceladus, z jehož regionu kolem jižního pólu tryskají obrovské gejzíry vodní páry nad povrch měsíce. Dione nyní vypadá klidně, avšak jeho rozbitý povrch byl svědkem velmi bouřlivé minulosti. Článek byl publikován online v Geophysical Research Letters.

Autoři modelovali ledové krunýře měsíců Enceladus a Dione jako globální ledové kry ponořené v podpovrchové vodě. Vědci použili tohoto přiblížení již v minulosti, avšak dřívější výsledky předpokládaly velmi tlustou kůru pro Enceladus a vůbec žádný oceán pro Dione. „V nové studii jsme předpokládali, že ledová kůra může vydržet pouze minimální úroveň pnutí nebo komprese nezbytné k zachování souvislé povrchové kůry,“ říká Mikael Beuthe, hlavní autor nové studie. „Velké namáhání by rozlámalo kůru na kusy.“

Podle této nové studie je oceán na Enceladu mnohem blíže k povrchu, především v blízkosti jižního pólu, kde gejzíry pronikají skrz několik kilometrů tlustou ledovou kůru. Tyto závěry souhlasí s objevy, které v minulém roce učinila sonda Cassini. Enceladus prošel na své oběžné dráze velkými oscilacemi (tzv. libracemi). Librace měsíce Enceladus by byly mnohem menší, pokud by kůra byla tlustší. Pokud se týká Dione, na základě nových výzkumů byla objevena přítomnost hlubokého oceánu mezi kůrou a jádrem. „Podobně jako Enceladus i Dione vykazuje librace, avšak nižší, než je možnost jejich zaznamenání sondou Cassini,“ říká Antony Trinh, spoluautor nové studie. „Budoucí kosmické sondy zkoumající Saturnovy měsíce mohou prověřit tyto předpovědi.“

Dione s měsíce Enceladus (v pozadí) Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Dione s měsíce Enceladus (v pozadí)
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Oceán na Dione pravděpodobně přetrvává po celou dobu existence měsíce, a tak poskytuje dlouhodobě obyvatelnou zónu pro mikrobiální život. „Kontakt mezi oceánem a kamenným jádrem je rozhodující,“ říká Attilio Rivoldini, spoluautor studie. „Interakce mezi vodou a horninou poskytují klíčové živiny a zdroj energie, což jsou nepostradatelné ingredience pro život.“ Oceán na Dione leží příliš hluboko na to, aby byl snadno přístupný, avšak Enceladus, stejně jako Jupiterův měsíc Europa, jsou schopné vyvrhovat do kosmického prostoru vzorky vody, připravené k zachycení pomocí přístrojů na prolétávající kosmické sondě.

Klub „světů s oceány“ – tj. ledových měsíců či planet s podpovrchovými oceány – získává nové příslušníky s každou novou kosmickou misí do vnějších oblastí Sluneční soustavy. Tři tělesa s oceány obíhají kolem Jupiteru, další tři obíhají kolem Saturnu a trpasličí planeta Pluto zřejmě také náleží do tohoto klubu – vyplývá to z nedávných pozorování, která uskutečnila americká sonda New Horizons. Způsob modelování planetárních těles použitý v této studii je nadějným prostředkem k výzkumu těles, pokud můžeme měřit jejich tvar a gravitační pole. „Budoucí kosmické mise navštíví Jupiterovy měsíce, avšak měli bychom zkoumat také měsíce kroužící kolem planet Uran a Neptun,“ dodává Mikael Beuthe.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Podpovrchový oceán, Měsíc Dione, Sonda Cassini


42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Seskupení Měsíce, Marsu a Venuše

Další informace »