Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pomohou mikrobi z Yellowstonu odhalit tajemství života na Marsu?

Pomohou mikrobi z Yellowstonu odhalit tajemství života na Marsu?

Norris Geyser Basin
Norris Geyser Basin
Vědecký tým Univerzity v Boulderu (Colorado, USA) objevil bizarní skupinu mikrobů, kteří žijí v nepohostinném prostředí geotermálních vřídel v Yellowstonském národním parku ve Wyomingu. Objev by mohl poskytnout nový pohled na "život" v minulosti Země a mohl by pomoci při hledání důkazů života na Marsu.

Objevení mikrobi žijí v pórech kamenů ve velmi kyselém prostředí o vysoké koncentraci kovů a křemičitanů, při teplotě kolem 35°C, v kotlině vřídel a gejzírů Norris Geyser Basin. Nové studie ukazují, že tyto skupiny mikrobů mohou podléhat fosilizaci, a tak by nálezy obdobných zkamenělých forem mohly podat svědectví o dávných geologických procesech na Zemi. Vědci věří, že podobné geotermální prostředí mohlo v minulosti existovat i na Marsu, a proto by astrobiologové mohli intenzívně pátrat po této formě minulého i současného života.

Výsledky výzkumu, který financovali NSF (National Science Foundation) a NASA, byly publikovány v časopice Nature 21. dubna 2005. Autory této práce jsou doktorant Jeffrey Walker, postgraduální student John Spear a profesor Norman Pace z oddělení molekulární, buněčné a vývojové biologie a Astrobiologického centra Coloradské university v Boulderu (CU-Boulder's molecular, cellular and developmental biology department and the Center for Astrobiology).

"Toto je první popis těchto druhů mikrobů, kteří mohou být dobrým diagnostickým indikátorem minulého života na Marsu, protože by mohla být zachována i jejich zkamenělá forma," řekl Walker. "Hydrotermální systém a tento typ mikrobiálního života v Yellowstonu se může podobat Marsu v minulosti a proto máme naději, že na Marsu nalezneme důkaz života."

Oblast Norris Geyser Basin, vzdálená asi 30 km severozápadně od Yellowstonského jezera, je považována za nejteplejší, nejaktivnější a nejkyselejší oblast v Yellowstonu a možná i na světě. "V pórech kamenů, kde tito mikrobi žijí, má pH hodnotu jedna, tzn., že by se zde rozpustily i hřebíky," řekl Pace. "Toto je další příklad, že může existovat život i v prostředí, které většina lidí považuje za nehostinné."

Překvapivě nejhojnějším mikrobem (37%), který byl objeven, je nový druh mykobakterie. (Mykobakterie jsou dobře známy tím, že u člověka způsobují tuberkulózu a malomocenství.) Tyto jsou vzácné a nikdy dříve nebyly identifikovány v tak extrémním hydrotermálním prostředí.

Pace popsal novou formu života jako "nádherně tajemnou". "Může to být nová forma symbiózy organismů, obdobná té, kterou známe u lišejníků," řekl Pace. "Podobá se to lišejníku, ale není to lišejník, protože symbióza zde není mezi houbou a řasou, ale jde o spolupráci mykobakterie s řasou".

Zatímco fotosyntéza se jeví jako základní zdroj energie pro většinu organismů, přinejmenším někteří mikrobi v Yellowstonu získávají energii z rozpuštěných kovů a z vodíku, které si opatřují v pórech kamenů naplněných vodou. Již dříve vědci objevili, že v Yellowstonských vřídlech při teplotě více než 70°C žijí mikroorganizmy.

Výzkum současného života v oblastech s horkými termálními vřídly a fosílií, které uvízly v hornině v různých geologických obdobích, ukazuje, jak se mohly vyvíjet první organizmy nejen na Zemi.

Zdroj: www.colorado.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »