Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Poslední den Philae patří vědě

Poslední den Philae patří vědě

Přístroje na Philae Autor: ESA/ATG medialab
Přístroje na Philae
Autor: ESA/ATG medialab
Protože Philae přistál v tak nešťastně zastíněné lokalitě, je nyní vyloučeno, aby fungoval jinak, než na baterie. Výdrž baterie byla udávána kolem 62 až 64 hodin. To znamená, že modulu zbývá pátek, noc na sobotu a maximálně ještě sobota na provedení vědeckých experimentů a snad ještě poslání jejich výsledků na Zemi. Jaký je současný stav sondy a bude ještě v budoucnu fungovat?

15. 11. ve 21:00 SEČ přidán skutečný stav věcí kolem přístroje MUPUS

Vzhledem k tomu, jak se blíží konec, rozhodli se operátoři pro riskantnější vědecké experimenty, aniž by museli pohybovat přistávacím modulem. Proto ještě ve čtvrtek před půlnocí vydali příkaz, aby se vysunul přístroj MUPUS, který se může zarýt do půdy a studovat její fyzikální vlastnosti. Napoprvé se přenos příkazu k vysunutí přístroje nezdařil, ale podruhé už byl přenos úspěšný a tak již kolem půlnoci na pátek byl MUPUS vysunut a zapnut. Fanoušci mohou dění kolem přístroje sledovat na speciálním kanálu na Twitteru. Každopádně v pátek odpoledne přístroj dosáhl povrchu a pak byl přerušen přenos z Philae, protože Rosetta mu zapadla za obzor. Dnes v noci budeme vědět více.


Včerejší panorama tak, aby byl horizont “vodorovně”, jak bychom jej na kometě vnímali my.

Sada připravených vědeckých operací zahrnuje i další přístroje. ESA se rozhodla provést i nejriskantnější manévr, tedy pokus o odběr vzorků půdy a jejich výzkum v přístrojích uvnitř modulu. Vrták SD2 se před západem Rosetty za obzor nacházel 25 cm od modulu. Zvládne vrták odebrat vzorky? Dopraví je do přístroje COSAC? Nevíme. Pokud by se to povedlo, dověděli bychom se mnohem více o chemickém složení a podílu izotopů v povrchových vrstvách komety. Zásadní problém je, že tyto experimenty vyžadují úroveň energie na hodnotách 80 Wh a před zapadnutím Rosetty jsme měli něco kolem 100 Wh. Protože se naneštěstí nepodařilo přenést řádek kódu, který by modul přepnul do energeticky úsporného módu, může se docela dobře stát, že se experiment nestihne dokončit.

Zbývající žurnalisté ve středisku ESOC dva dny po přistání Philae Autor: ESA/Emily Lakdawalla
Zbývající žurnalisté ve středisku ESOC dva dny po přistání Philae
Autor: ESA/Emily Lakdawalla
Nejpalčivějším problémem zůstává stav s dodávkami energie. Nikdo přesně neví, kdy dojde energie v baterii a modul se definitivně odmlčí. Proč se tak stane? Solární panely Philae jsou vystaveny jen velmi málo slunečnímu záření. Po dobu 1,5 hodiny dodávají solární panely jen necelý jeden watt a po dobu asi 20 minut pak větší panel 3 až 4 watty. Pro srovnání, aby počítač Philae vůbec naběhl (nabootoval), potřebuje 5 wattů. Přistávací modul má ještě druhou baterii, ale k tomu, aby ji dobil, potřebuje 50 až 60 watthodin, aby ji zahřál na 0 stupňů Celsia (kdy může začít dobíjet) a stále ještě musí být k dispozici sluneční svit, aby mohl začít nabíjet.

Na snímku vlevo vidíme, že zájem novinářů již opadl a v tiskovém středisku ESOC zbylo jen pár nejvěrnějších

Dobrá zpráva samozřejmě je, že mateřská Rosetta je v pořádku a nadále bude obíhat kometu a sledovat ji na své pouti ke Slunci. V této chvíli tedy čekáme na signál Philae, který nám oznámí, jak dopadly experimenty. To by mělo být někdy v pátek po 22:30 SEČ. Stále ještě můžeme doufat, že se modul podaří nějak nadzdvihnout, nebo dokonce s ním poskočit a solární panely budou lépe orientovány ke Slunci. Je tu také jistá naděje, že až se kometa na své pouti přiblíží ke Slunci, vzroste úroveň osvětlení na takovou úroveň, že se Philae zvládne probrat z hibernace a ozvat se. Nezbývá, než držet palce a čekat. Přineseme ještě aktualizaci, až bude znám výsledek.


14. 11. 22:45: ESA uvolnila zajímavou animaci snímků pořízených sondou Rosetta v době, kdy přistával Philae v původně vyhlédnuté lokalitě. První snímek byl pořízen v 16:30:32, tedy 3 minuty 34 sekund před dosednutím Philae, který byl v té době 250 metrů nad povrchem. Druhý snímek je z 16:35:32 z doby 1 minuta a 26 sekund po dopadu modulu. Ten se mezitím odrazil a tak na snímku vidíme jen tmavší skvrnu z prachu, který svým dosednutím zvířil. V animaci je také vyznačeno místo, kde měl Philae přistát podle výpočtů.


Credits: ESA/Rosetta/NAVCAM – CC BY-SA IGO 3.0

ESA také v tomto večerním okně plánuje zaslat příkaz k natočení Philae tak, aby se větší solární panel natočil ke Slunci místo menšího. To by mohlo v budoucnu pomoci získat více energie. V odkazu je také video, kde je v čase cca 1:30 vidět, jak rotace modulu probíhá. Původně byla plánována pro přístro SD2, aby mohlo být vybráno nejzajímavější místo pro odběr vzorků.


14. 11. 23:19: Signál z Philae byl na krátkou chvíli zachycen a poté byl ztracen. To není nic neobvyklého, naopak dá se očekávat, že brzy bude spojení obnoveno. [Potvrzeno 23:28, signál opět zachycen]. Philae posílá vědecká data [23:36 z COSAC], doufejme, že přístroj COSAC opravdu pracoval.


14. 11. 23:43: Přístroj SD2 navrtal kometu, právě to potvrzují data na obrazovkách řídícího střediska ESOC!


15. 11. 0:00: Příkaz "otoč se o 35 stupňů" prý byl vykonán úspěšně. Zprávy hovoří též o tom, že modul byl zvednut a baterie je ještě v dobrém stavu. Právě přišla informace, že začal pracovat také přístroj PTOLEMY. Uvidíme, až budou tyto zprávy upřesněny.
Zprávy o přístrojích MUPUS a APXS bohužel hlásí, že první pracoval pouze pasivně (změřil teploty v různých místech až po povrch), ale pak pro selhání napájení skončil a u druhého neodpadla krytka.


15. 11. 0:20: Philae byl zvednut o 4 centimetry. Zároveň se otočil. Uvidíme, co to udělá s přísunem energie ze solárních panelů. Přístroj PTOLEMY studuje vzorky atmosféry (zřejmě tedy toho, co je těsně nad povrchem komety).


15. 11. 0:32: Náhlý velký pokles napětí je pozorován v telemetrických datech. Držíme palce, komunikace může kdykoli ustat.


15. 11. 0:52: Philae už se na minutu odmlčel, ale pak zase začal komunikovat. Baterie bude brzy vybitá. Máme stažen kompletní test z přístroje PTOLEMY a nový snímek z přístroje ROLIS (mohlo by jít o dosud nesnímanou část okolí pod modulem po natočení o 35°).


15. 11. 1:00: Přes nízký stav baterie se začala stahovat data posledního experimentu, přístroje CONSERT pro měření vnitřního složení jádra komety. V této chvíli spolupracuje Philae s Rosettou, kde je druhá část experimentu CONSERT.


15. 11. 1:28: Philae se uspal. Posílá pouze informace o svém stavu. Ve stavu hibernace bude čekat, zda se nezlepší někdy jeho energetická situace natolik, že bude schopen se probrat a dobít baterii.


15. 11. 1:40: Řídící středisko překypuje nadšením. Všechna vědecká data se stihla odeslat na Zemi. Poslední data z CONSERT by měla pomoci upřesnit pozici Philae. Slunce vychází nad Philae kolem 7:00 SEČ, nelze úplně vyloučit, že by se Philae mohl probrat, pokud bude dostávat více energie, než předtím. A pokud se mu nepodaří probrat hned ráno, může se pokusit dobít baterii v delším časovém horizontu a pak kdoví... Nejbližší další komunikační okno s Rosettou se otevírá kolem 11:00 SEČ. Hezké sny.


15. 11. 21:00: Podle zpráv od týmu kolem přístroje MUPUS jsou předchozí informace, které proběhly v médiích mylné. Nikdo se jich totiž neptal na skutečný stav věcí. Jak to tedy nakonec bylo?

MUPUS, který především měří teplotu a teplotní vodivost materiálu se měl vyklopit na povrch a poté se měl pomocí kladiva vpenetrovat pod povrch a studovat zde fyzikální parametry materiálu komety. Výsledky jsou ovšem překvapivé, protože přístroj pracoval správně, ale kometa nespolupracovala. Přístroj se tedy po 12 letech správně vyložil, správně měřil teplotu a také se snažil dostat pod povrch. Teplota okolních hornin ve stínu je velmi nízká a prudce se měnila, když byl útes osvětlen sluncem. Kladivo mělo naprogramováno několik úrovní intenzity úderů podle materiálu. Začalo bouchat jemně a postupně zapínalo intenzivnější údery. Ačkoli jsme se domnívali, že MUPUS má tři úrovně intenzity bouchání, ve skutečnosti tam měli v zásobě ještě režim čtvrtý (za hranicemi, na které byl přístroj navržen). Kladivo v tomto režimu marně bušilo po dobu 7 minut a nedokázalo se dostat pod povrch. Na kladivo působil tlak vyšší než 2 MPa. Pro srovnání pískovec by působil asi 5 až 15 MPa a žula 5 až 20 MPa . Přístroj nám tedy dal důležitou informaci, že povrch v tomto místě je velmi tvrdý. Možná, že by i led nebo ztuhlá organická hmota mohla být takto odolná, nicméně těžko by mohl být povrch porézní. Takže MUPUS nám nakonec řekl mnohem více, než bychom zjistili z oběžné dráhy. Význam Philae tak opět stoupl.[Z jiných zdrojů o vlastnostech hornin se lze dočíst výrazně vyšší hodnoty, stejně tak u ledu se prý hodnoty tvrdosti mohou pohybovat od 0,7 do 3,1 MPa].


Zdroje a doporučujeme:
Emilly Lakdawalla bloguje z ESOC
Blog ESA
Kosmonautix.cz: Seznamte se s přístroji na Rosettě a Philae

Philae na kometě: den poté
Událost roku: přistání na kometě (online přenos)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Modul Philae


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »