Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorování aktivní protuberance dne 17. června 2013 ve Valašském Meziříčí

Pozorování aktivní protuberance dne 17. června 2013 ve Valašském Meziříčí

Protuberance ze 17. června 2013. Autor: Hv. Valašské Meziříčí.
Protuberance ze 17. června 2013.
Autor: Hv. Valašské Meziříčí.
V rámci odborného programu Hvězdárny Valašské Meziříčí patří pozorování projevů sluneční aktivity k tradičním oblastem, kterým se organizace věnuje již od svých počátků, od druhé poloviny 50. let 20. století. V současné době hvězdárna realizuje zajímavý projekt v rámci OP Přeshraniční spolupráce SR – ČR 2007-2013, který nese výmluvný název Se Sluncem společně. Tento projekt rozvíjí přeshraniční spolupráci právě v oblasti využití pozorování Slunce pro didaktické, vzdělávací a výukové účely, včetně návazností na výuku zpracování digitálního obrazu apod. Využívá tak mnohaleté zkušenosti jak v oblasti odborných pozorování, odborné činnosti, ale také vzdělávání a využití praktické činnosti ve vzdělávání i mimoškolní činnosti. V rámci projektu se podařilo 17. června 2013 dopoledne pozorovat výraznou sluneční protuberanci...

Jedním z přístrojů kopule odborného pracoviště je i speciální přístroj umožňující pozorování protuberancí nad okrajem slunečního disku, tzv. protuberanční koronograf. Ten je však v současné době mimo provoz z důvodů nefunkčnosti termostatu udržujícího speciální filtr v přesně vymezeném teplotním intervalu. Termostat se pokazil po více jak 40 letech provozu. V těchto dnech se naštěstí dokončuje výroba a propojení nového termostatu s původním filtrem.

Výše avizované pozorování nebylo provedeno tímto speciálním přístrojem, ale „obyčejným“ detailním chromosférickým dalekohledem, který nemá umělý zástin slunečního disku. I přesto se však jedná o vydařené snímky. Bohužel díky dalším úkolům i velmi špatné kvalitě obrazu nemáme vývoj protuberance pokrytý v celém časovém intervalu.

O pozorování protuberance publikovali krátkou zprávu s obrázky kolegové z Hvězdárny v Úpici. Pokusím se nyní jejich informace trochu doplnit a rozšířit na základě našich pozorování.

Pozorování na Hvězdárně Valašské Meziříčí provedla odborná pracovnice hvězdárny Martina Exnerová, která se kromě své běžné pracovní činnosti specializuje na pozorování projevů sluneční aktivity. První série pozorování začala v 07:07:54 UT, další pokračovaly v následujících časech: 07:51:42, 08:26:26, 08:48:17 a konečně poslední série byla zahájena v 09:27:04 UT.

V tomto případě nemáme dostatečně hustě pokryt pozorováním interval eruptivní fáze, ale pouze několik sérií v různých časech. Detailní chromosférický dalekohled není primárně určen na pozorování protuberancí, ale spíše slunečních erupcí. Tyto nepříliš dlouhé (řádově maximálně hodiny) eruptivní fáze filamentů (protuberancí) jsou vázány na rychlé změny magnetických polí, případně vynoření nových magnetických struktur z podfotosférických vrstev a jejich interakci se stávajícími magnetickými strukturami naplněnými hmotou = filament, protuberance.

Jedním z mnoha problémů při pozorování protuberancí nad okrajem slunečního disku je skutečnost, že se jedná o pozorování trojrozměrného útvaru v průmětu na plochu. Nelze tedy bez dalších pozorování určit skutečný prostorový tvar objektu. Dostupné informace z uvedených snímků naznačují, že v tomto případě je delší osa protuberance orientovaná přibližně ve směru pozorovatele. Bohužel nemáme k dispozici pozorování celého průběhu vývoje, ale jen jednotlivé momentky.

Protuberance nebo filament?

Při pozorování projevů sluneční aktivity se můžete setkat jak s pojmem protuberance, tak s pojmem filament. Jaký je mezi nimi rozdíl? Z pohledu Slunce vůbec žádný a jedná se o zcela stejné útvary. Jsou viditelné například ve spektrální čáře vodíku (H-alfa – cca 656 nm), ale je možné je pozorovat i na jiných vlnových délkách. Pokud se tyto útvary promítají z pohledu pozorovatele na sluneční disk, pozorujeme na obrazu chromosféry tmavé útvary – filamenty. Pod nimi září o něco teplejší chromosféra, takže je vidíme jako útvary tmavší než chromosféra.

Pokud však stejný útvar pozorujeme při pohledu „z boku“ nad okrajem slunečního disku (tzv. nad limbem), jeví se nám tyto útvary proti tmavé obloze jako jasné emisní útvary – protuberance.

Jak jsme už uváděli, jedná se o oblaka relativně chladného plynu v horkém prostředí koróny. Většina aktivních i klidných protuberancí (filamentů) je ukotvena v chromosféře, ale samotné protuberance se nacházejí v koróně. Některé typy protuberancí vznikají přímo v koróně (např. tzv. koronální déšť) a naopak hmota z nich stéká zpět do spodní koróny, a níže do chromosféry.

Pokud pomineme speciální dalekohledy, můžeme neozbrojeným zrakem pozorovat protuberance nad okrajem slunečního disku výhradně při úplném zatmění Slunce. V té chvíli se nám jeví jako šarlatově rudé "výčnělky" nad slunečním okrajem.

Převzato a další fotografie: Hvězdárna ve Valašském Meziříčí.


Animace vývoje protuberance
(foto: Vladimír Škrabák, astrofotky.cz)

Protuberance 17. června 2013. Autor: Vladimír Škrabák.
Protuberance 17. června 2013.
Autor: Vladimír Škrabák.




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.

Štítky: Protuberance, Slunce


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »