Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorujte prach z Halleyovy komety – Eta Aquaridy

Pozorujte prach z Halleyovy komety – Eta Aquaridy

Eta Aquaridy v roce 2013.
Autor: Colin Legg.

Již v průběhu zítřejší noci můžete pozorovat maximum meteorického roje Eta Aquarid. Nejlepší příležitost letos bude v noci z 5. na 6. května v ranních hodinách, kdy nastává tzv. maximum roje.  V tu dobu můžeme spatřit 8 až 10  meteorů za hodinu. Meteory tohoto roje však můžeme pozorovat i několik dní před maximem a po něm. Meteory vylétají ze souhvězdí Vodnáře. Pozorování však letos bude rušit svit Měsíce, který je těsně po úplňku.  

Maximum tedy nastává letos 6. května ráno. Maximum roje však není ostré, můžou se proto vyskytnout i další menší maxima v dvou nocích po maximu. Aktivita roje se mění v periodě 12 let. Pravděpodobně se nebude opakovat vysoká aktivita z roku 2013 (tehdy bylo pozorováno 130 meteorů za hodinu), jelikož minulý rok bylo maximum bez zvláštností.

Prach z nejznámější komety

Jedná se o kometu 1P/Halley, která je vidět každých 75−76 let. Je nazvaná po Edmondu Halleyovi, který roku 1705 jako první předpověděl její návrat. Naposledy se objevila ve Sluneční soustavě v roce 1986, příště se objeví v roce 2061. Meteory, které pozorujeme na Zemi, jsou tedy částice z prachové stopy komety. Země prochází její dráhou každoročně v pozdním dubnu a také v říjnu. Prvním rojem jsou tedy Eta Aquaridy a druhým Orionidy s maximem kolem 21. října.

Radiant roje

Radiant roje je v souhvězdí Vodnáře. Je škoda, že poloha radiantu v tomto souhvězdí na počátku května není pro Střední Evropu příliš výhodná, radiant stoupá totiž jen nízko nad obzor. Proto je také tento roj viditelný hlavně z jižní polokoule, kde jsou pro něj mnohem výhodnější podmínky a jeho frekvence je zde mnohem vyšší. Můžeme zde spatřit až 40 meteorů za hodinu.

Je známé, že název roje je odvozen od souhvězdí, ze kterého meteory jakoby vylétají. V souhvězdí Vodnáře však leží hned několik radiantů, a proto je třeba názvy rojů odlišit, a to pomocí nejbližších hvězd k radiantu. Radiant η-Aquarid tedy leží velmi blízko hvězdy η Aqr.

Dráhy meteoroidů eta-Aquarid databáze EDMOND

Díky databázi drah EDMOND víme o tomto roji stále nové informace. Ve stávající databázi (verze 5.02), spojené s databází SONOTACO (Japonsko) bylo nalezeno 2373 drah, které podle katalogu IAU MDC (J8) patří k roji η-Aquarid.

Dráhy 1676 ETAds po použití redukčního Drummondova kritéria podobnosti drah Autor: Jakub Koukal
Dráhy 1676 ETAds po použití redukčního Drummondova kritéria podobnosti drah
Autor: Jakub Koukal

Přiřazení jednotlivých členů meteorického roje bylo provedeno z databáze, která obsahuje v současné době 332 886 vícestaničních drah všech meteorických rojů a také sporadických meteorů.  Pro přiřazení jednotlivých drah k tomuto roji bylo použito Drummondova kritéria podobnosti drah (v porovnání se střední dráhou roje) s maximální hodnotou D´ < 0,1, maximum činnosti roje bylo zjištěno v solární délce (sol) 46,4° (7. 5.) s poloměrem maxima 3,4° (tedy zhruba 3,4 dne) a poloha radiantu (RA/DEC) 338,4 ± 2,5°/−0,7 ± 1,3°.

Detail proudu částic ETAds, které kříží dráhu Země Autor: Jakub Koukal
Detail proudu částic ETAds, které kříží dráhu Země
Autor: Jakub Koukal

Radiant tohoto meteorického roje je tedy poměrně dobře definovaný a jeho rozměr odpovídá vysoké geocentrické rychlosti meteorů roje, maximum má pak dlouhou dobu trvání, což odpovídá našim znalostem o tomto roji, který poskytuje, stejně jako Orionidy, četná vedlejší maxima.

Radiant ETAds z databáze EDMOND a SONOTACO Autor: Jakub Koukal
Radiant ETAds z databáze EDMOND a SONOTACO
Autor: Jakub Koukal

Průměrná rychlost η-Aquarid byla stanovena na 65,6 ± 0,8 km/s, meteory roje tedy patří mezi ty nejrychlejší, které můžeme v průběhu roku pozorovat, což je způsobeno retrográdními dráhami. Střední dráha proudu η-Aquarid má velkou poloosu (a) 10,8 AU, perihelium (q) 0,6 AU, excentricitu (e) 0,9 a sklon (i) střední dráhy je 163,6 stupně.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] EDMOND v5.02
[2] Eta-Aquaridy na Meteor Showers Online
[3] Kalendář meteorických rojů na IMO
[4] Síť EDMOND na IMO
[5] O Eta Aquaridech z roku 2011



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: EDMOND, Eta aquarid


4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkcia Mesiaca so Saturnom

Snimka 24. 01.2017 o 05:45, Canon EOS 600D, obj. Tamron 300mm

Další informace »