Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pravidelný šestiúhelník na Saturnu

Pravidelný šestiúhelník na Saturnu

hexagon_northpole.jpg
Neobvyklý, pravidelný šestiúhelník (hexagon) vyfotografovala sonda Cassini na severním pólu obří planety Saturn. Z útvarů podobného tvaru jsou složeny i včelí plástve nebo zrcadla velkých dalekohledů.

Tento atmosférický útvar zachytily již sondy Voyager 1 a 2 (NASA) více než před 20 lety. Skutečnost, že byl astronomy objeven i na snímcích ze sondy Cassini dokazuje, že je to jev trvalý nebo alespoň přetrvávají desítky nebo i stovky let. Na současných obrázcích je šestiúhelník výrazně tmavší než na historických snímcích z Voyagerů. Jediný kompletní obraz je výsledkem vizuálního a infračerveného sledování Saturnu spektrometrem VIMS (visual and infrared mapping spectrometer), který je umístěn na palubě sondy Casssini.

„Ještě nikdy jsme neviděli něco takového na žádné planetě. Ve skutečnosti byste těžko očekávali, že cirkulující Saturnova hustá atmosféra vytvoří pravidelný šestiúhelník, přesto se tak stalo!“ řekl Kevin Baines, odborník na atmosféru a člen týmu VIMS (JPL, Pasadena, Kalifornie).

Hexagon vzniká pravděpodobně asi velmi podobně jako pozemské polární cirkulace. Ale na Zemi vanoucí větry vytváří v polární oblasti kruhový obrazec. Zatímco na Saturnu má proudění spíše tvar šestiúhelníku o průměru asi 25.000 km (dovnitř by se vešly téměř 4 Země).

Nové snímky pořízené v tepelném infračerveném záření ukázaly, že šestiúhelník klesá hodně hluboko do atmosféry, mnohem hlouběji než se dříve předpokládalo - nějakých 100 km pod vrcholky mraků. Systém mraků leží uvnitř šestiúhelníku. Zdá se, že se mraky uvnitř hexagonu pohybují stejně jako automobily na závodní dráhy.

„Je úžasné pozorovat tak překvapující rozdíly na opačných Saturnových pólech,“ řekl Bob Brown, vedoucí týmu VIMS (University of Arizona, Tucson). „Na jižním pólu Saturna je hurikán s obřím okem a na severním pólu je tento geometrický útvar, který je zcela jiný.“ („Podivný hurikán na Saturnu“)

Saturnův severní pól se šestiúhelníkem nebylo možno pozorovat Cassiniho vizuálními kamerami, protože v této oblasti je zima a hexagon ukrývá dlouhá polární noc, která trvá okolo 15 let. Spektrometr VIMS může zobrazit Saturn za denních i nočních podmínkách a vidí hluboko pod oblačnou pokrývku. Snímkování tepelného záření (5.mikrometrů = 5 000 nanometrů) probíhalo 12 dnů (a nocí) počínaje 30. říjnem 2006 (viditelné světlo je v rozsahu 380 až 720 nanometrů). Během příštích 2 let by měla zima na Saturnově severní polokouli skončit a úkaz by se mohl stát viditelný i pro vizuální kamery.

„Při použití různých vlnových délek může VIMS zkoumat Saturnovu atmosféru v různých hloubkách,“ říká Angioletta Coradiniová (Istituto di Fisica dello Spazio Interplanetario by Istituto Nazionale di Astrofisica, Itálie) a členka týmu VIMS. „Díky měřením VIMS můžeme spojit atmosférické struktury - jako je šestihranný vír - s energetickou bilancí horních vrstev atmosféry planety,“ pokračovala. „S touto řadou výzkumů - vůbec první jaká byla kdy provedena u Saturnu - jsme získali důležité informace pro chápání dynamiky atmosféry obřích planet.“

Ale před vědci je ještě mnoho práce, než budou moci vysvětlit tajemství hexagonu. „To bude možné jen díky výjimečným schopnostem přístrojů tohoto typu (VIMS) při výzkumu planetárních atmosfér, sledujících jejich vývoj i v čase a tomu odpovídající 3D-modely,“ dodala Coradiniová. Pro srovnání uvedla podobný přístroj (VIRTIS) umístěný na palubě evropské sondy Venus Express, který byly 12. dubna 2006 pořízeny velmi detailní snímky jižního polárního víru na Venuši.

Vypadá to, že Saturnův „hexagon“ si zachovává osu i rychlost otáčení od doby svého objevu Voyagerem před 26 lety. Ale problém je v tom, že vzhledem k velmi husté atmosféře a oblačnosti je skutečná rychlost rotace Saturnu stále ještě nejistá.

„Jednou určitě porozumíme dynamické povaze, dlouhověkosti i hlubokému vnoření polárního hexagonu a to nás může dovést ke skutečné rychlosti rotace spodní atmosféry a snad i nitra," uzavřel Baines.

Rotující hexagon Saturnovy oblačnosti (1 hodina). Noční snímky byly pořízeny spektrometrem na sondě Casssini 10. listopadu 2006 ze vzdálenosti 1,03 miliónů km nad Saturnovou oblačností. Credit: NASA/JPL/University of Arizona

saturnpole.jpg
Obrázek: Pravidelný šestiúhelník (hexagon) na severním pólu Saturnu
Jedinečný polární pohled byl pořízen spektrometrem VIMS (Casssini). Modrá barva představuje polární záři ve velmi vysokých výškách Saturnovy atmosféry. Červená barva představuje tepelné záření na vlnových délkách 5 mikrometrů nebo teplo vzniklé v nitru Saturnu a z planety unikající. Mraky toto záření odstiňují, proto není vizuálními přístroji pozorovatelné., které není vizuálními přístroji pozorovatelné. Credit: NASA/JPL/University of Arizona


Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zoskupenie planét na rannej oblohe

Planéty Venuša, Mars a Merkúr a ako bonus blízka konjunkcia Mesiaca s hviezdou Regulus v súhvezdí Leva.

Další informace »