Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Proč má Mars tak řídkou atmosféru?

Proč má Mars tak řídkou atmosféru?

Představa vzhledu americké sondy MAVEN, určené k výzkumu Marsu
Představa vzhledu americké sondy MAVEN, určené k výzkumu Marsu
NASA dala minulý týden (tj. počátkem října 2010) zelenou přípravě kosmické sondy k Marsu s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution), která se bude snažit zjistit, jak a proč ztratila rudá planeta před 3 až 4 miliardami let podstatnou část své atmosféry.

Více než polovina přístrojů na palubě sondy, jejíž start se uskuteční v listopadu 2013, bude zhotovena pracovníky University of California, Berkeley's Space Sciences Laboratory (SSL) pod vedením Roberta Lina.

"Máme k dispozici mnoho důkazů, že v minulosti existovala na Marsu tekoucí voda. A kde je tekoucí voda, tam musí být hustá atmosféra, která zde však v současnosti chybí," říká Robert Lin, profesor fyziky na UC Berkeley a bývalý ředitel Space Sciences Laboratory.

Během plánované jednoroční mise bude sonda MAVEN sbírat důkazy podporující nebo vyvracející existující teorie, že kdysi dávno Mars ztratil své magnetické pole, čímž sluneční vítr a sluneční bouře mohly odnášet částice atmosféry pryč.

"Když jednou Mars ztratil svoji atmosféru, nastal konec vývoje jakéhokoliv života," dodává Lin. "Tato mise nás bude rovněž informovat o tom, co se mohlo přihodit s atmosférami jiných planet, například s atmosférou Země, během tak dlouhého období."

"Lepší pochopení dění v horních vrstvách atmosféry a úniku prchavých složek, jako je oxid uhličitý, oxid dusičitý či vodní pára do meziplanetárního prostoru nám pomůže zacelit velkou díru v našich vědomostech o planetě Mars," říká Bruce Jakosky, který je profesorem na oddělení geologických věd University of Colorado, Boulder.

Sonda MAVEN ponese na své palubě tři sady experimentů (Particles and Fields Package, Remote Sensing Package a Neutral Gas and Ion Mass Spectrometer), tj. celkem 8 přístrojů k výzkumu atmosféry Marsu a její interakce se slunečním zářením. Jsou mezi nimi přístroje k analýze iontů a elektronů a analyzátory energetických částic, zhotovené na UC Berkeley, dále analyzátory neutrálních plynů a magnetometr zhotovený pracovníky Goddard Space Center, NASA a ještě zobrazovací ultrafialový spektrometr z dílny CU-Boulder.

Schematicky znázorněné interakce mezi slunečním větrem a Marsem, které bude studovat sonda MAVEN
Schematicky znázorněné interakce mezi slunečním větrem a Marsem, které bude studovat sonda MAVEN
Robert Lin zhotovil se svými spolupracovníky vědecké přístroje i pro dřívější sondu Mars Global Surveyor, která přinesla důkazy, že planeta Mars pozbyla své magnetické pole zhruba před 4 miliardami roků, tedy krátce po svém vzniku. Planetární magnetické pole, jaké má například naše Země, chrání planety před intenzivním slunečním větrem a částicemi s vysokou energií, emitovanými během slunečních bouří. Bez této ochrany mohly částice slunečního větru odnášet složky atmosféry Marsu po dobu několika miliard let a tím snižovat její hustotu.

Nové výzkumy naváží na předcházející zjištění sondy Mars Global Surveyor. Kosmická sonda MAVEN bude zjišťovat, jak částice slunečního větru ionizují zbývající atmosféru Marsu, jak rychle jsou ionty odnášeny do kosmického prostoru a pokusí se zrekonstruovat historii atmosféry rudé planety na základě předpokládané aktivity Slunce v minulosti.

"Porozuměním procesu úniku atmosféry a vzájemnou kombinací s modelem historie činnosti Slunce a poměru jednotlivých izotopů můžeme získat dobrou představu o tom, jakým směrem se proces ztráty atmosféry ubíral," říká Lin.

Alternativní hypotéza totiž předpokládá, že část atmosféry je ukryta pod povrchem. Avšak současné důkazy naznačují, že tento proces nemůže zcela vysvětlit ztrátu téměř veškerého ovzduší planety.

Zdroj: www.berkeley.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »