Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Propadliny Claritas Fossae

Propadliny Claritas Fossae

claritas_fossae_lg.jpg
Minulý týden ESA zveřejnila další nádherné a zajímavé obrazy marťanského povrchu, pořízené stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) umístěné na palubě sondy Mars Express. Tentokrát ukazují propadliny Claritas Fossae a část roviny Solis Planum.

Snímky byly pořízeny během 508 oběhu sondy okolo planety, v červnu 2004 s rozlišením přibližně 40 metrů na pixel. Zobrazený region je východní část Claritas Fossae a západní část Solis Planum na 260° východní délky a 28° jižní šířky. Rozptýlený modro bílý nádech v horní části obrázku jsou mraky nebo mlžné aerosoly.

Claritas Fossae ('fossa' je latinsky koryto nebo propadlina) je region charakterizovaný systémy propadlin táhnoucích se hlavně od severozápadu k jihovýchodu. Tyto propadliny mohou být vystopovány až několik set kilometrů daleko na sever ke štítovým sopkám v Tharsis.

Propadliny se vytváří, když se blok planetární kůry propadne kvůli jejímu roztahování. Také se často vyskytují ve společnosti útvarů nazvaných hrást', které jsou naopak zapříčiněny zdvihem bloků u zlomů kontinentální kry. Systém hrásť - propadlina se může společně a častěji vyskytovat právě tam, kde je několik paralelních zlomů kůry vedle sebe.

Geograficky, propadliny oddělují východní sopečné roviny Solis Planum od západních sopečných rovin Daedalia Planum. Láva ze Solis Planum pokrývá východní části staršího hřebenu Claritas Fossae a okraje některých vyvýšenin. Geologická historie tohoto regionu může být zrekonstruována analýzou vrstev propadlin, kráterů vzniklých dopadem meteoritů, sopečných rysů a dokonce i spleti malých údolí.

Složitost této superpozice naznačuje, že některé z geologických událostí nastaly v tomtéž stejném čase. Detailní pohled na velký jižní kráter vzniklý dopadem meteoritu ukazuje kousky tmavého materiálu, který byl umístěn blízko centrálních a okrajových částí dna impaktního kráteru. Tento materiál může být sopečného původu.

Barevný obrázek oblasti byl zpracován za použití svislého pohledu (nadir) a barvonosných kanálů HRSC. Perspektivní pohled byl vypočítán z digitálního modelu terénu odvozeného ze stereo kanálů kamery.

Experiment HRSC na Mars Express řízen profesorem Gerhardem Neukumem z Freie Universität Berlin, který také navrhl kameru. Experimentu se účastní vědecký tým 45 vědců z 10 zemí. Kamera byla vyvinutá v německém leteckém centru (German Aerospace Centre - DLR) a byla postavena ve spolupráci s průmyslovými partnery EADS Astrium, Lewicke Microelectronic GmbH a Jena Optronic GmbH. Zpracování obrazových dat se uskutečňuje v DLR. Tyto konkrétní snímky ve spolupráci s DLR zpracovala Freie Universität Berlin.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »