Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Prstence a vulkány

Prstence a vulkány

2002.03.28:Prstence a vulkány
S novou adaptivní optikou NAOS-CONICA získal ESO VLT na observatoři Paranalpůsobivé obrázky obří planety Saturn a Jupiterova měsíce Io, který je známýsvojí vulkanickou činností.

Oba objekty jsou zobrazeny s velkou ostrostí, nečekanou u teleskopu naZemi. Fotografie byly získány v průběhu probíhající kontroly tohoto hlavníhopřístroje VLT.

Saturn - pán prstenů

Tato fotografie Saturnu, druhé největší planety v sluneční soustavě, bylazískána v době, kdy byl Saturn blízko letního slunovratu na jižní polokouli. V té době bylonatočení prstenců největší jaké může být. Byl to tedy nejlepší pohled naSaturnův jižní pól. Tato oblast byla v roce 1982 na Saturnově noční straně anemohla být sondou Voyager fotografována .

Tmavá skvrna v blízkosti jižního pólu je nepřehlédnutelný objekt měřící přibližně 300km v průměru.Ze Země byla ve viditelném světle byla pozorována pouze jednou - teleskopemna Pic du Midi ve Francouzských Pyrenejích. Toto je první snímek v infračerveném oboru spektra.

Jasná skvrna poblíž rovníku je zbytek obrovské bouře v Saturnově rozsáhléatmosféře, která trvala více než 5 let.

Tyto fotografie jsou pravděpodobně nejostřejší snímky Saturnova prstencovéhosystému získané ze Země. Vidíme mnoho jasně zřetelných struktur. Hlavní prstence -vnitřní prstenec C (zde tmavý), střední prstenec B (relativně jasný) a vnějšíprstenec A. Tmavé mezery mezi jednotlivými hlavními prstenci jsou známá dělení- Cassiniho mezi prstenci A a B, Enckeho dělení blízko vnější hrany prstence A aColombovo dělení v prstenci C.

Tento snímek ukazuje skvělé zobrazovací schopnosti systému NAOS-CONICA.Snímek byl získán složením čtyř krátkých expozic získaných v blízkéminfračerveném oboru - H (1.6 µm) a K (2.2 µm).

Pozorování bylo znesnadněno Saturnovým pohybem během expozice. K získání conejlepších snímků byla adaptivní optika systému NEOS zaměřena na Saturnůvměsíc Tethys, zatímco snímek Saturnu byl získán detektorem CONICA s korekcírozdílného pohybu Saturnu a Tethys. Z tohoto důvodu je obrazTethys (na snímku pod Saturnem) částečně posunutý.

IO - vulkány a síra

Jupiterův měsíc Io má průměr 3660km a obíhá planetu ve střední vzdálenosti42 000km. Jeden oběh trvá 42,5 hodiny. Stejně jako Měsíc k Zemi se i Io kJupiteru natáčí vždy stejnou polokoulí. Jak ukázala sonda Voyager v roce1979, je jeho povrch pokryt aktivními vulkány a lávovými poli - jedná se omísto s největší vulkanickou aktivitou v sluneční soustavě.

Vzhledem k této aktivitě se povrch Io průběžně mění. Nyní viditelnéstruktury jsou poměrně mladé se střední dobou trvání pouze 1 milion let.Rozdíly ve vzhledu a barvě jsou způsobeny rozdílnými nánosy sirných sloučenin.Důvodem této vulkanické aktivity je silná gravitace Jupitera, kterázpůsobuje uvnitř Io velké pnutí a s tím související zahřívání celého měsíce.

Snímek 04b/02 Io v blízkém infračerveném oboru získaný 5.12.2001 na vlnové délce 2.166 µm. Díky skvělé kvalitě snímku rozlišíme mnoho podrobností na povrchu - vulkány a lávová pole.

Snímek 04c/02 je složen z 04b-02 a jiného snímku, získaného na delšíchvlnových délkách (3.8 µm). Byla přídána mřížka a pojmenovány nejnápadnějšíútvary na tomto velmi aktivním měsíci.

Io byl pozorován sondou Galileo v roce 1996 ve velkých rozlišeních veviditelném a infračerveném oboru, zvláště v průběhu velkých přiblížení k Io.Přesto tyto snímky vyplňují mezeru v pokrytí povrchu v infračerveném oboru.

Schopnost NAOS/CONICA mapovat Io umožní astronomům pokračovatve zkoumání vulkanické aktivity a sledovat související změny na povrchu.

Související stránky 

Na následujících stránkách naleznete mnoho forografií těcht odvou objektů.

Saturn

Voyager: http://vraptor.jpl.nasa.gov/voyager/vgrsat_img.html

HST: http://hubble.stsci.edu/news_.and._views/pr.cgi.2001+15

Pic du Midi: http://www.bdl.fr/s2p/saturne.html

IfA-CFHT: http://www.ifa.hawaii.edu/ao/images/solarsys/new/new.html

Io

NASA/Galileo: http://www.jpl.nasa.gov/galileo/moons/io.html

Vulkány na Io: http://volcano.und.nodak.edu/vwdocs/planet_volcano/Io/Overview.html

HST: http://hubble.stsci.edu/news_.and._views/pr.cgi.1997+21

Keck I: http://www.astro.caltech.edu/mirror/keck/realpublic/inst/ao/Io/IoSnapshot.jpg

Mapy Io podle sond Galileo a Voyager: http://www.lowell.edu/users/ijw/maps/ (s pojmenovanými útvary na povrchu)

Karel Mokrý zdroj: ESO, originální článek




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák se nacházela v jižní části souhvězdí Herkula poblíž rozhraní s Orlem a Hadonošem.

Další informace »