Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Průvodce měsíčními útvary dokončen!

Průvodce měsíčními útvary dokončen!

Průvodce měsíčními útvary. Zdroj: Prohlídka Měsíce.
Průvodce měsíčními útvary. Zdroj: Prohlídka Měsíce.
Měsíc je zdaleka nejsnadněji pozorovatelným objektem na pozemské obloze. K jeho prohlížení nepotřebujeme temné nebe, příliš výkonný dalekohled ani žádné další speciální vybavení. Kolik astronomických nadšenců se však na Měsíci vyzná a kolik z nich dokáže o některých měsíčních útvarech něco povědět? Chcete-li měsíční svět blíže poznat, snad vám pomůže právě dokončený Průvodce měsíčními útvary.

Myšlenka vytvořit Průvodce po Měsíci je stará už dvacet let. Díky Amatérské prohlídce oblohy tehdy vznikl program Amatérská prohlídka Měsíce, jehož cílem bylo vzbudit zájem o prohlížení našeho kosmického souseda. Za deset let činnosti tohoto spolku se hrstce nadšenců podařilo pořídit na 1170 zápisů z prohlídek a stovky kreseb měsíčního povrchu. Po několika letech shromažďování pozorování jsem však pochopil, že je nad lidské síly, aby skupinka mnohdy teprve začínajících pozorovatelů vysněného průvodce zvládla vytvořit. Proto jsem ze svého původního plánu slevil a začal zvolna připravovat Průvodce ne po celém Měsíci, ale jen po několika vybraných útvarech.

V Průvodci měsíčními útvary proto najdete dvanáct měsíčních útvarů, které jsou významnými a velmi dobře pozorovatelnými zástupci svého druhu - jednoduchý kráter (Linné), zdvojený kráter (Messier a Messier A), komplexní kráter (Koperník), kráter s postiženým dnem (Gassendi), kráter vyplněný lávou (Plato), velkou impaktní pánev (pánev Orientale), lunární pohoří (Alpy), lunární sopky (dómy u kráteru Arago), "lávové" koryto (Schröterovo údolí), zlom (Přímý zlom), místo zasypané sopečným materiálem (skvrny v kráteru Alphonsus) a poklesovou strukturu (Ariadaeova brázda).

U každého z útvarů najdete stručný popis jeho viditelnosti, původ jeho pojmenování a jednoduché vysvětlení vzniku. Průvodce přináší především popis každého útvaru za různých světelných podmínek tak, abyste získali co možná nejlepší přehled o jeho vzhledu v průběhu celého lunárního dne. K tomu slouží aktuální předpověď pro každý důležitý okamžik - stačí kliknout na příslušné colongitudo (to udává polohu rozhraní mezi světlem a stínem, což výrazně ovlivňuje vzhled jednotlivých měsíčních útvarů) a hned víte, kdy máte na příslušné místo zamířit svůj dalekohled!

V přehledu útvarů nechybí jednoduchá mapka s vyznačenými polohami všech dvanácti vybraných útvarů a poloha v mapě GoogleMoon. Na sociální síti Facebook pak tohoto Průvodce doplňuje speciální stránka s aktuálními zprávami o viditelnosti vybraných útvarů.

Tento Průvodce je věnován všem, kteří chtějí blíže poznat měsíční útvary nebo prostě obdivují neobvyklé kouzlo lunární krajiny. Snad se Průvodce stane užitečným pomocníkem i pro demonstrátory hvězdáren nebo těch, kteří se snaží zachytit zajímavá stínová představení ať už pomocí kresby nebo fotografie. Autor děkuje především Pavlovi Karasovi za přípravu skriptu pro výpočet colongituda, Milanovi Blažkovi za jeho dlouholetá pozorování a podporu, Antonínu Rüklovi za nejlepší atlas Měsíce na světě, Haroldu Hillovi za lunární inspiraci a Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně za možnost využívat dalekohledy k prohlídkám Měsíce. Velký dík patří i všem fotografům, kteří poskytli své báječné výtvory: Aquarius, Wolfgang Paech, Wes Higgins, Thomas Williamson, Alan Friedman a Zac Pujic.

Na hlavní stránku Průvodce měsíčními útvary se dostanete kliknutím na tento odkaz.




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »