Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Purpurová mlha Titanu

Purpurová mlha Titanu

titan-mlha.jpg
Tento obraz Titanu, Saturnova největšího měsíce, byl pořízen 3. června 2004, při zatím největším přiblížení se sondy Cassini k němu. Obraz ukazuje dvě tenké vrstvy atmosférické mlhy, které jej halí. Pro zlepšení viditelnosti byly obě vrstvy zvýrazněny zesvětlením a přibarveny do fialova. K získání snímku byl použit ultrafialový filtr.

Zahalený purpurovou stratosférickou mlhou, tak vypadá Titan na snímku z prvního významného přiblížení sondy Cassini. Ukazuje dvě tenké mlhové vrstvy, z nichž vnější je od zbytku atmosféry jako by oddělená a plující vysoko v atmosféře. Je tak tenká, že je viditelná pouze na okraji srpku měsíce a jen za použití úzkopásmového filtru citlivého na vlnové délky ultrafialového světla, se středem na vlnové délce 338 nanometrů. Obraz je zpracován ve falešných barvách. Oblačná koule Titanu je zbarvena bledou oranžovou barvou, která odpovídá tomu, jak bychom ji viděli očima, ale obě hlavní vrstvy atmosférické mlhy a tenký předěl mezi nimi byly zvýrazněny jasem, kontrastem i purpurovou barvou, aby se zlepšila jejich viditelnost (zvětšete si obrázek).

Nejlepší pozorovatelnosti oddělené vrstvy bylo dosaženo v ultrafialovém světle, protože malé částečky mlhy, které tvoří tuto část horní atmosféry Titanu, rozptylují krátké vlnové délky efektivně více než delší vlnové rozsahy viditelného nebo infračerveného světla.

Obraz odhaluje klíčové kroky ve formování a vývoji Titanovy mlžné obálky. Proces začíná už ve vysoké atmosféře, ve výškách nad 400 kilometrů, kde ultrafialové záření rozkládá metan a dusíkaté molekuly. Produkty rozkladu pak spolu nejspíše znovu reagují a tvoří komplexnější organické molekuly obsahujících uhlík, vodík a dusík, které se mohou spojit a tvořit velmi malé částečky pozorované jako mlha. Nižší část oddělené mlhové vrstvy asi jen 120 kilometrů nad povrchem a je mnohem hustší.

Snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou 3. června 2004, ze vzdálenosti asi 789.000 kilometrů od Titanu, když Slunce, Cassini a Titan svítali úhel 114 stupňů. Rozlišení je 4,7 kilometrů na pixel.

Pro více informací o misi Cassini- Huygens, získáte na http://saturn.jpl.nasa.gov a http://ciclops.org/.
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jádro

Tenhle snímek jsem plánoval už asi rok a půl. V Česku je na něj mléčná dráha moc nízko, a na Tenerife jsem ho bůhví proč nestihl. Konečně se vyskytla příležitost na rodinném výletu na Korsiku. Dohromady 45 minut expozice, pouze light framy. Nikon d750 + 50mm 1.8 na Star Adventurer montáži.

Další informace »