Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Quaoar - ledový svět za Plutem

Quaoar - ledový svět za Plutem

img:

Na snímcích z 4. června 2002 byl objeven největší objekt ve Sluneční soustavě od nalezení Pluta před 72 lety. Jeho průměr je 1300km, doba oběhu po kruhové dráze 288 let.

Objekt LM60 zvaný "Quaoar" (vyslovte kwa-whar) je přibližně poloviční ve srovnání s Plutem. Původně byl nalezen pozemským dalekohledem. Teprve HST umožnil podrobnější zkoumání.

Quaoar je vzdálený přibližně 43AU. Na rozdíl od Pluta je jeho oběžná dráha kruhová, velmi podobná drahám planet. Oběžná doba 288 let. Quaoar je pravděpodobně složen převážně z ledu a kamení, podobně jako komety - i když je mnohonásobně větší.

Výsledky oznámili 7.10. Michael Brown a Chadwick Trujillo na 34. zasedání Division for Planetary Sciences of the American Astronomical Society v Birminghamu.

Trujillo a Brown objevili Quaoar pomocí Schmidtovy komory na Palomaru jako objekt o jasnosti 18.5 mag pohybující se v souhvězdí Ophiuchus (Hadonoš). Brown dále objekt sledoval s HST a určil jeho průměr na 1300km. Pouze HST má dostatečně jasný obraz umožňující určit přesný rozměr tak vzdáleného tělesa.

Stejně jako Pluto, Quaoar se nachází v Kuiperově pásu, který obsahuje množství kometárních jader. Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna. V posledních desetiletích bylo nalezeno více než 500 objektů z Kuiperova pásu. Až na několik výjimek jsou všechny objekty výrazně menší než Pluto.

Předchozím rekordmanem jsou objekty Varuna a 2002 AW197, oba o průměru 900km. Na rozdíl od rozměrů určených pomocí HST jsou tyto rozměry určeny pomocí předpokládané odrazivosti (albeda). Nejistota v určení jejich velikosti je tedy mnohem větší.

Současný největší objekt je příliš nový k oficiálnímu pojmenování od IAU. Trujillo a Brown navrhli pojmenování po bohu původních obyvatel v oblasti Los Angeles. Podle legendy Quaoar "sestoupil dolů z nebe; po omezení chaosu a nastolení pořádku položil svět na záda sedmi obrů. Poté stvořil malá zvířata a nakonec člověka."

Orbitální dráha objektu Quaoar a porovnání jeho velikosti se Zemí, Měsícem a Plutem. Kliknutím na obrázky získáte jejich větší verze.

img:  img:

Zdroj: http://oposite.stsci.edu - obsahuje snímky, animace a podrobné informace.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »