Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rapidní zjasňování komety C/2014 S2 (PanSTARRS)
Marek Biely Vytisknout článek

Rapidní zjasňování komety C/2014 S2 (PanSTARRS)

Kometa C/2012 K5 (LINEAR), jež je zdokumentována tímto snímkem Alexandra Baranskyho, dosáhla 8 mag. Podaří se to samé i kometě C/2014 S2 (PanSTARRS)?
Autor: Alexander Baransky

Letošní podzim je na jasné komety až nezvykle chudý. Kometu C/2014 Q2 (Lovejoy), jež byla na začátku roku viditelná pouhým okem a ještě nyní si drží jasnost poblíž 11 mag, prozatím žádná kometa v dosahu alespoň binokulárů nenahradila. Bylo to také dílo smůly, protože jižní polokoule od té doby zažila dvě komety pro malé triedry – C/2015 G2 (MASTER) a C/2014 Q1 (PanSTARRS) – s maximy jasnosti 6 mag, respektive 4 mag. K devíti magnitudám se pak na jižním nebi dostala i krátkoperiodická vlasatice 88P/Howell. A zatímco obyvatelé pod rovníkem si nyní pro změnu opět užívají díky kometě 6. hvězdné velikosti C/2013 US10 (Catalina), my si na tento objekt budeme muset počkat do přelomu listopadu a prosince. Jiskřička naděje, že uvidíme poměrně jasnou kometu i předtím, ovšem v posledních několika týdnech stoupla.

Bylo to 22. září 2014, tedy téměř na den přesně před rokem, kdy astronomové obsluhující dalekohled PanSTARRS na Havaji zahlásili objev slabé kometky s jasností 20,9 mag. Ta dostala označení C/2014 S2 (PanSTARRS) a po několika korekcích dráhy vyšlo najevo, že nejblíže Slunci bude 9. prosince 2015, a to 2,10 AU daleko. Prakticky nikdo si podle aktivity komety nedělal přehnané naděje na to, že bychom mohli vidět jasnou kometu. Ba co více, optimistické předpoklady hovořily o maximu jasnosti okolo 15 mag, což je na hranici vizuálního dosahu. Kometě tedy nebylo věnováno příliš pozornosti. Bylo však známo, že excentricita komety udává, že těleso v blízkosti Slunce již několikrát bylo. Takové komety pak mají tendenci v bližších vzdálenostech od Slunce rychle zjasňovat. A jak se zdá, kometa C/2014 S2 (PanSTARRS) je typickým příkladem.

Kometa byla letos na jaře v konjunkci se Sluncem. Na ranní obloze se objevila v červnu. Už tehdy byla o 2 mag jasnější, než udávala předpověď. Predikce maxima jasnosti tak stouply někam ke 13 mag. To by už znamenalo slušně viditelný objekt v dalekohledech s průměrem objektivu 30 cm. Pro připomenutí, s touto hodnotou se stále počítalo pro prosinec.

Poté však kometa všechny překvapila. S tím, jak se rapidně zlepšily pozorovací podmínky (již v srpnu byla pozorovatelná po celou noc), stoupla i jasnost komety. A to ke 12 mag na začátku září. Ani to ale není vše. Kometa stále extrémně rychle zjasňuje a už nyní má zhruba 11 mag. S ohledem právě na tempo zjasňování se mezi vědci začaly šířit informace o outburstu, tomu ale oponují astrofotografové, na jejichž fotkách není ani známka byť jen třeba výtrysku z jádra komety. Vše aktuálně nasvědčuje tomu, že kometa zkrátka jen velice rychle zjasňuje.

Snímek komety C/2014 S2 (PanSTARRS) od Michaela Jägera Autor: Michael Jäger
Snímek komety C/2014 S2 (PanSTARRS) od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

A jak vypadá situace s ohledem do budoucnosti? Odhady maxima jasnosti jsou poněkud opatrné a drží se přibližně 10 mag. Kdyby ovšem kometa zjasňovala jako doposud, mohli bychom se na přelomu podzimu a zimy těšit na již druhou kometu pro triedry. S otázkou jasnosti je však mnohdy příjemnější držet se té konzervativnější varianty a poté třeba zjistit příjemné překvapení. Co je ale jisté, jsou podmínky viditelnosti komety. A ty budou přímo excelentní. Kometa je nyní vidět v Žirafě (Cam) po celou noc, lépe pak spíše v ranních hodinách. Na počátku října prolétne z naší perspektivy těsně kolem Polárky, čímž se dostane do Malého Medvěda (UMi). V listopadu se přesune do Draka (Dra), kde stráví několik měsíců tím, že udělá jakousi smyčku a na konci zimy se vrátí do Malého Medvěda. S počátkem jara se pak podívá zase do jiné části Draka a v dubnu přeletí do Velké Medvědice (UMa). Tam zůstane do počátku června, kdy se přesune do Malého Lva (LMi), čímž se její viditelnost omezí pouze na večerní oblohu. Pozorovací podmínky komety se následně budou prudce zhoršovat a kometa v červenci s přesunem do Lva (Leo) zmizí kvůli konjunkci se Sluncem. To by však už neměla být pozorovatelná vizuálně.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Týdenní informace o kometách Seiichi Yoshidy



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a exospace.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa PanSTARRS


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »