Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rekordní dopad meteoritu na Měsíc

Rekordní dopad meteoritu na Měsíc

Záblesk způsobený dopadem meteoritu na Měsíc Autor: University of Huelva & Institute of Astrophysics of Andalusia
Záblesk způsobený dopadem meteoritu na Měsíc
Autor: University of Huelva & Institute of Astrophysics of Andalusia
Astronomické dalekohledy u města Sevilla na jihozápadě Španělska zachytily 11. září 2013 ve 20:07 světového času dopad meteoritu na Měsíc, po kterém se na povrchu objevila velmi výrazná světlá skvrna. Její jasnost byla taková, že ji mohl vidět i člověk bez dalekohledu a trvala více než osm sekund. Tak silný světelný jev se až dosud astronomům nepodařilo zaznamenat.

Na povrch Měsíce dopadá značné množství meteoritů, protože nemá atmosféru, ve které by menší tělesa zanikla během průletu. Už dříve byly na Měsíci zaznamenány krátké záblesky, některé díky kamerám, jiné dokonce během vizuálních pozorování. Jak se ukazuje, dopad většího tělesa může způsobit tak výrazné zjasnění místa dopadu, že je lze při příznivých podmínkách spatřit i pouhým okem. Dopad z 11. září 2013 byl výjimečný tím, že se do té doby nepodařilo kamerou zachytit záblesk o takové intenzitě. Jeho jasnost je často přirovnávána k Polárce, ale ve skutečnosti byl o něco slabší. Podle Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (Měsíční zprávy Královské astronomické společnosti) byla jeho jasnost 2,9 mag, což přibližně odpovídá například hvězdě Ruhbah (Ksora). Ta se nachází v souhvězdí Kassiopeia a je jednou z hvězd, tvořících známý obrazec, podobný písmenu W. Na hvězdných mapách ji najdeme označenou jako δ Cas.

Výpočty naznačují, že jev vyvolalo těleso o velikosti 0,6 až 1,4 metru a hmotnosti kolem 400 kg, které do Měsíce narazilo rychlostí přibližně 17 km/s. Stalo se tak v Moři oblaků (Mare Nubium), kde dopad vytvořil nový kráter o velikosti asi 40 metrů. Energie, uvolněná při dopadu, měla sílu odpovídající asi 15,6 tuny TNT. Pro srovnání - nejsilnější do té doby zaznamenaný dopad meteoritu na Měsíc ze 17. března 2013 vytvořil kráter poloviční velkosti a uvolněná energie byla zhruba třetinová. Že se jednalo o mimořádnou událost, svědčí i délka trvání záblesku. Většinou jasné skvrny po dopadech těles na měsíční povrch trvají jen zlomky sekundy, ale tato byla viditelná déle než osm sekund, což z ní činí jasnou rekordmanku. Tato zjasnění způsobuje tepelné záření horniny, která se při dopadu tělesa velmi rychle roztaví nebo dokonce vypaří.

Španělské dalekohledy, které událost zaznamenaly, patří do systému MIDAS, což je zkratka Moon Impacts Detection and Analysis System (Systém pro detekci a analýzu měsíčních impaktů). Tento program běží již pět let a v průměru zaznamená dopad tělíska o hmotnosti několika gramů na Měsíc přibližně každou třetí hodinu. Z toho vyplývá, že srážky planet a měsíců s menšími tělesy meziplanetární hmoty jsou mnohem častější, než se soudilo dříve. Tato pozorování jsou důležitá mimo jiné proto, že tělesa, dopadající na Měsíc nemusí být osamocená. Může se stát, že na podobných drahách se jich bude pohybovat více a některá z nich mohou ohrozit i Zemi.

Vybrané zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu

Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »