Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Robot SPIRIT uskutečnil první rozbory marťanské horniny

Robot SPIRIT uskutečnil první rozbory marťanské horniny

Odborníci NASA publikovali závěry z prvního průzkumu vzorku půdy, který uskutečnil robot SPIRIT. Některé výsledky jsou přinejmenším zajímavé. Tak například bylo zjištěno, že marťanská půda obsahuje velké množství železa a křemíku, v menším množství byla nalezena síra, vápník, nikl a chlór. Složení je charakteristické pro místa na Marsu, kde přistály i dřívější sondy, avšak je to rozdílný obsah, než mají pozemské horniny. Měření probíhala pomocí zařízení Alpha Particle X-Ray Spectrometer.

Jako neočekávané je označeno zjištění přítomnosti minerálu olivín, který se obvykle nachází ve vulkanických horninách a který by neměl "přežít" povětrnostní či chemické zvětrávání, především působení vody. Výskyt tohoto minerálu byl zjištěn pomocí Moessbauerova spektrometru, který je umístěn na robotickém rameni. Přítomnost olivínu napovídá, že částečky půdy na povrchu Marsu tvoří jemný vulkanický materiál. Specialisté NASA nyní vyslovili dohady, že půda v místě přistání sondy Spirit může obsahovat ztuhlou lávu. Připomeňme, že sonda Spirit přistála v kráteru Gusev, o němž se vědci domnívali, že byl v minulosti zaplaven vodou.

Spirit-PIA05112.jpg
Připojený graf byl pořízen na základě měření pomocí Moessbauerova spektrometru na palubě robota Spirit. Ukazuje přítomnost tří odlišných "druhů" železných minerálů v povrchové hornině v místě přistání. Jeden z těchto minerálů byl identifikován jako olivín, jasně zelený kámen, obyčejně se nacházející v pozemských lávách. Na grafu je barevně vyznačeno množství zjištěných minerálů včetně olivínu. Jedno z možných vysvětlení spočívá v tom, že drobné částečky olivínu byly do kráteru Gusev zaneseny až po "zmizení" vody z kráteru (pokud zde existovala) při písečných bouřích, zasahujících celou planetu. Druhá možnost je, že v místě měření je jen slabá vrstva prachu a Moessbauerův detektor zaznamenal olivín ve skále pod povrchem.

Spirit-PIA05114.jpg
Objevila se ještě jedna záhada: proč se marťanská půda "slepuje" do nevelkých hrudek? Vědci tento jev označují jako "chemické slepování". Nyní je nutno objasnit, jaká síla nutí drobné částečky horniny k tomuto jevu. Vědci byli také překvapeni, jak málo půdy bylo narušeno, když Spirit svým ramenem přitlačil Moessbauerův spektrometr ke vzorku horniny. Snímky z mikroskopu, pořízené před a po přiklopení spektrometru, nevykazují žádné změny. Výsledek z rentgenového spektrometru naznačuje, že by to mohly být sulfáty nebo chloridy, které slepují jednotlivá zrnka písku. Tyto sloučeniny mohou vznikat buď jako důsledek odpaření vody v minulosti nebo mohou pocházet z vulkanických erupcí.

Je pravděpodobné, že Mars bude svá tajemství chránit ještě dlouhou dobu.

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Klenoty zimnej oblohy

Panorama z 8 fotiek, kazda fotka 60sec

Další informace »