Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Robot SPIRIT uskutečnil první rozbory marťanské horniny

Robot SPIRIT uskutečnil první rozbory marťanské horniny

Odborníci NASA publikovali závěry z prvního průzkumu vzorku půdy, který uskutečnil robot SPIRIT. Některé výsledky jsou přinejmenším zajímavé. Tak například bylo zjištěno, že marťanská půda obsahuje velké množství železa a křemíku, v menším množství byla nalezena síra, vápník, nikl a chlór. Složení je charakteristické pro místa na Marsu, kde přistály i dřívější sondy, avšak je to rozdílný obsah, než mají pozemské horniny. Měření probíhala pomocí zařízení Alpha Particle X-Ray Spectrometer.

Jako neočekávané je označeno zjištění přítomnosti minerálu olivín, který se obvykle nachází ve vulkanických horninách a který by neměl "přežít" povětrnostní či chemické zvětrávání, především působení vody. Výskyt tohoto minerálu byl zjištěn pomocí Moessbauerova spektrometru, který je umístěn na robotickém rameni. Přítomnost olivínu napovídá, že částečky půdy na povrchu Marsu tvoří jemný vulkanický materiál. Specialisté NASA nyní vyslovili dohady, že půda v místě přistání sondy Spirit může obsahovat ztuhlou lávu. Připomeňme, že sonda Spirit přistála v kráteru Gusev, o němž se vědci domnívali, že byl v minulosti zaplaven vodou.

Spirit-PIA05112.jpg
Připojený graf byl pořízen na základě měření pomocí Moessbauerova spektrometru na palubě robota Spirit. Ukazuje přítomnost tří odlišných "druhů" železných minerálů v povrchové hornině v místě přistání. Jeden z těchto minerálů byl identifikován jako olivín, jasně zelený kámen, obyčejně se nacházející v pozemských lávách. Na grafu je barevně vyznačeno množství zjištěných minerálů včetně olivínu. Jedno z možných vysvětlení spočívá v tom, že drobné částečky olivínu byly do kráteru Gusev zaneseny až po "zmizení" vody z kráteru (pokud zde existovala) při písečných bouřích, zasahujících celou planetu. Druhá možnost je, že v místě měření je jen slabá vrstva prachu a Moessbauerův detektor zaznamenal olivín ve skále pod povrchem.

Spirit-PIA05114.jpg
Objevila se ještě jedna záhada: proč se marťanská půda "slepuje" do nevelkých hrudek? Vědci tento jev označují jako "chemické slepování". Nyní je nutno objasnit, jaká síla nutí drobné částečky horniny k tomuto jevu. Vědci byli také překvapeni, jak málo půdy bylo narušeno, když Spirit svým ramenem přitlačil Moessbauerův spektrometr ke vzorku horniny. Snímky z mikroskopu, pořízené před a po přiklopení spektrometru, nevykazují žádné změny. Výsledek z rentgenového spektrometru naznačuje, že by to mohly být sulfáty nebo chloridy, které slepují jednotlivá zrnka písku. Tyto sloučeniny mohou vznikat buď jako důsledek odpaření vody v minulosti nebo mohou pocházet z vulkanických erupcí.

Je pravděpodobné, že Mars bude svá tajemství chránit ještě dlouhou dobu.

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 Johnson

Canon 400D; komora J.Drbohlav; 5 x 150s

Další informace »