Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Roční období na Saturnu
Pavel Koten Vytisknout článek

Roční období na Saturnu

Nově zveřejněná sekvence snímků pořízených HST ukazuje časové změny prstenců Saturnu. Snímky byly pořízeny v letech 1996 až 2000. Rovník této planety svírá s ekliptikou úhel 27 stupňů, což je téměř stejné jako v případě Země (23 stupňů). Na Saturnu se tak v průběhu 29 let, což je oběžná doba planety kolem Slunce, střídají roční období podobně jako na naší planetě. V roce 1996 nastala rovnodennost a prstence byly při pohled ze Země uzavřené jak ukazuje první snímek ze sekvence. Naopak na posledním snímku pořízeném na konci roku 2000 jsou prstence téměř maximálně rozevřené a na severní polokouli planety nastává zimní slunovrat. Astronomové na podobných snímcích studují detailní změny jasnosti a barvy prstenců, které mohou napovědět o jejich složení, vzniku a budoucím vývoji. Prstence jsou tvořeny vodním ledem a prachem a jejich celková šířka je pouhých deset metrů. Gravitační pole planety brání jejich shlukování a vytvoření měsíce. Bledě rudá barva naznačuje přítomnost organického materiálu. K Saturnu míří sonda Cassini, která by sem měla dorazit v roce 2004 a věnovat se detailnímu studiu této planety a jejího systému.
Zdroj: Space Telescope Science Institute ze 7. června
PK




O autorovi



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »