Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta přistane na kometě 30. září
Marek Biely Vytisknout článek

Rosetta přistane na kometě 30. září

Detailní snímek jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko ze sondy Rosetta
Autor: ESA

Dlouhá a velice úspěšná mise sondy Rosetta spěje ke svému konci. Ten nastane podle vyjádření Evropské kosmické agentury letos 30. září, kdy sonda po vzoru modulu Philae přistane na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Byla to opravdu dlouhá pouť. Začalo to vypuštěním Rosetty v roce 2004, pokračovalo zkoumáním dvou planetek a konec nastane u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Než se k ní sonda dostala, musela přetrpět několik let trvající stav hibernace. V létě 2014 už ale začala pořizovat krásné, detailní snímky jádra komety a v listopadu toho roku vypustila na její povrch modul Philae. Tím to ale neskončilo. Sonda Rosetta totiž zůstala na oběžné dráze komety až do dob aktuálních. Mise se už ovšem chýlí ke konci, jelikož pozice komety na obloze začíná být z naší perspektivy nevýhodná pro komunikaci s Rosettou a další uvedení sondy do stavu hibernace by bylo příliš riskantní. Proto se lídři mise shodli na termínu 30. září, kdy Rosetta dopadne na povrch komety 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Jako oblast přistání byla vybrána lokalita s označením Ma'at. Má totiž jistý vědecký potenciál pro poslední fázi výzkumu komety a především nad ní půjde provádět klíčové operace při klesání během řízeného impaktu. Kontakt Rosetty s povrchem komety má nastat 30. 9. 2016 ve 12:30 SELČ. Další podrobnosti budou časem zveřejněny.

Philae už se nikdy neozve

Červený kroužek označující lokalitu přistání sondy Rosetta Autor: ESA
Červený kroužek označující lokalitu přistání sondy Rosetta
Autor: ESA
ESA také informovala, že 27. července letošního roku v 11:00 SELČ byl vypnut přijímač signálu nacházející se na modulu Philae. Pomocí něj lander komunikoval se sondou Rosetta. Jeho přistání ale bylo tak nešťastné, že patrně zapadl do nějaké tmavší, skalnaté oblasti s minimem slunečního svitu. Důsledkem toho byla jen velmi strohá a útržkovitá komunikace, jež skončila 9. července loňského roku. Od té doby se modul Philae neozval. Technici usoudili, že pravděpodobně přešel do stavu hibernace a další spojení s ním tak nebude možné navázat. Mise landeru tím pádem skončila a vědci se v nadcházejících týdnech budou už naplno věnovat plánované akci týkající se sondy Rosetta.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Comet Observation Database (1)
[2] Comet Observation Database (2)

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 67p, Modul Philae, Kometa Churyumov-Gerasimenko, Sonda Rosetta


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »