Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosettu dezorientoval prach

Rosettu dezorientoval prach

Rosetta u komety 67P
Autor: ESA

Kometární prach je ošidným faktorem i při kosmických misích. Pokaždé, když kosmonautiku čeká nějaká technická premiéra, jsou všichni nervózní. Vstupujeme totiž na neprobádané pole a v podstatě ani nevíme, co všechno může nastat. Pozemní týmy se učí za pochodu reagovat na nečekané situace, se kterými se původně nepočítalo. Evropská sonda Rosetta před pár dny dočasně přerušila vědeckou práci a přepnula se do bezpečnostního módu. Pozemní týmy v těchto dnech analyzují přesné příčiny nedávných problémů, které sondu postihly poté, co se setkala s výronem kometárního prachu.

Všechno začalo 28. března, kdy sonda prolétala zhruba 14 kilometrů od jádra. Sonda měla za úkol proletět v této blízkosti nad větší částí komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Jenže jak se kometa blíží ke Slunci, její povrch se stále více zahřívá a proto přibývá výtrysků vodních par, které s sebou strhávají okolní prachové částice.

Podle Evropské kosmické agentury je pravděpodobné, že za problémy stojí právě rostoucí prachový oblak v okolí jádra. Prachová zrna se opírala do solárních panelů, což způsobilo drobnou, ale měřitelnou změnu dráhy. Prachová zrnka navíc zmátla i malé palubní kamery, které sonda používá k zaměření jasných hvězd na obloze. To je ostatně způsob, jak nejen Rosetta, ale i jiné sondy určují směr, kterým jsou otočené.  Stačí zaměřit, kde se nachází které hvězdy a sonda díky tomu může propočítat svou orientaci.

Jenže zrnka prachu vypadala z pohledu kamer jako flíčky podobné hvězdám, což řídící systém pochopitelně mátlo, takže nemohl určit správnou orientaci. Za 24 hodin systém zaregistroval zhruba 100 „falešných hvězd“, takže nepomáhaly ani zkoušky o znovunastartování celého systému. Jinými slovy – v okolí bylo stále velké množství rušivých vlivů.

Gejzíry na kometě 67P zachycené sondou Rosetta. Autor: ESA
Gejzíry na kometě 67P zachycené sondou Rosetta.
Autor: ESA
Situace se trochu zlepšila, když Rosetta odklonila svou anténu od Země. Problémy s falešnými hvězdami ale přetrvávaly, takže sonda nakonec 29. března vstoupila do bezpečnostního režimu. To znamená, že se přerušil sběr vědeckých dat a další systémy, které nejsou nutné pro zachování základních operačních funkcí sondy.

Inženýři v řídícím středisku sondy v německém Darmstadtu obnovili normální stav o den později, tedy 30. března. Jen vědecká měření byla dočasně pozastavena, dokud se nepodaří detailně prozkoumat příčiny předchozích problémů. 1. dubna provedla Rosetta zážeh, který přivedl sondu ze vzdálenosti 400 kilometrů na 140 kilometrů. Obnovování sběru vědeckých dat by mělo v dalších dnech začít pozvolna a zpočátku v limitovaném množství.

Ještě nedávno měli technici smělé plány – v dalších měsících měla Rosetta provést sérii blízkých průletů, včetně červencového průletu kolem aktivního výtrysku. Po aktuální zkušenosti se dá očekávat, že budou plány přehodnoceny směrem k větší opatrnosti. Týmy odborníků teď musí zvážit, jaký dopad bude mít aktuální komplikace na další plánovanou trajektorii, přičemž není vyloučeno ani přeplánování následujících manévrů. Prvořadým cílem je udržet sondu v dobrém stavu minimálně do srpnového průletu kolem Slunce.

Zajímavé je, že při posledním blízkém průletu, který se odehrál 14. února (sonda letěla jen šest kilometrů od jádra), se podobné problémy se sledovači hvězd také objevily. Jen ne v takové míře jako nyní.

Podle odhadů by výtrysky měly sílit i po 13. srpnu, kdy kometa proletí perihelem, tedy nejbližším bodem své oběžné dráhy kolem Slunce, přičemž vrcholná aktivita by mohla přijít zhruba v září.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com
[2] Blog ESA (1)
[3] Blog ESA (2)



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Sonda Rosetta, 67P/Churyumov-Gerasimenko


17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »