Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rudá skvrna na Jupiteru se zmenšuje

Rudá skvrna na Jupiteru se zmenšuje

Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.
Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.
Nejlepší mapa rozložení rychlostí větrů na Jupiteru, jaká kdy byla vytvořena, vede k závěru, že obrovský oblačný systém známý jako Velká rudá skvrna (Great Red Spot) se v průběhu posledních několika let zmenšoval.

Porozumění zákonitostem tvorby oblačnosti na vzdálených planetách jako je Jupiter nebo Saturn je téměř nemožné, neboť zde dochází k rychlým změnám. Použitím důmyslného software vědci z University of California (Berkeley) byli schopni deformace oblačnosti vysvětlit (a mnohem snadněji určit vliv planetární rotace) a vypočítali tak nejpřesnější mapu rozložení rychlostí větru na "povrchu" planety Jupiter.

Použili k tomu data, zaznamenaná sondami Galileo a Cassini. Pro oblast středních planetárních šířek byla rychlost určena s přesností 3 m/s. Pro vyšší planetární šířky se přesnost určení rychlosti větru pohybuje kolem 3 až 6 m/s. Mapa byla vytvořena na základě zpracování několika desítek miliónů měření rychlostí.

Jak prohlásil Xylar Asay-Davis z univerzity v Berkeley, tato mapa představuje nejvyšší přesnost a nejvyšší rozlišení rychlosti proudění při zmapování povrchu celé planety. V tomto přiblížení takové útvary jako je Velká rudá skvrna či Červená skvrna mladší (Red Spot Jr.) mohly být monitorovány mnohem pečlivěji než dříve. Na základě zpracování velmi přesných měření vyplývá s definitivní platností, že Velká rudá skvrna v uplynulých letech zmenšovala svůj rozměr.

Podrobnější informace budou předneseny na 61. výroční konferenci Americké fyzikální společnosti (American Physical Society) 23. až 25. listopadu 2008, která se koná v San Antoniu (Texas).

Zdroj: www.physorg.co
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »