Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturn: objev měsíčků o velikosti fotbalového hřiště

Saturn: objev měsíčků o velikosti fotbalového hřiště

PIA07792_Saturn.jpg
Detailní studium "poruch" podlouhlých tvarů v Saturnově prstenci A naznačují přítomnost 4 malých měsíčků, zakotvených v prstenci, jakých zde nejspíše existuje velké množství, možná až milióny. Zjištěné útvary připomínají zčeřenou vodní hladinu za rychle jedoucím motorovým člunem. O tomto objevu informovali pracovníci Cornellovy univerzity.

Jedná se o první důkaz přítomností měsíčků, které jsou jakýmsi spojovacím článkem co do velikosti mezi velkými měsíci Pan a Daphnis (o průměru několika km) a množstvím malých ledových a prachových částic, které vytvářejí rozsáhlý systém prstenců. Objev může vést k lepšímu pochopení původu a vzniku Saturnových prstenců a Sluneční soustavy jako celku.

Čtyři pozorované poruchy, které vypadají jako dvojice rovných jasných vodorovných pruhů v jinak hladké části prstence, byly zachyceny na dvou snímcích, pořízených sondou CASSINI v roce 2004. Astronomové soudí, že tyto poruchy jsou indikátory obíhajících měsíců o průměru kolem 100 m, což je přibližně délka fotbalového hřiště. Avšak jsou příliš malé na to, aby je vysoce citlivá kamera ISS (Imaging Science Systém) na sondě CASSINI vyfotografovala přímo. Jsou však dostatečně veliké na to, aby uplatnily svůj gravitační vliv na okolní částice a vyvolaly tak pozorovatelné změny.

"Objev těchto těles střední velikosti nám napovídá, že měsíce Pan a Daphnis jsou pravděpodobně jen největšími objekty v prstenci, spíše než vetřelci z jiných oblastí," říká Matthew Tiscareno. Měsíc Pan (průměr 20 km) obíhá uvnitř tzv. Enckeovy mezery v prstenci A, nedávno objevený měsíc Daphnis (průměr 7 km) obíhá v další mezeře v prstenci, označované jako Keelerova mezera.

Existence částic různých velikostí poskytuje silnou podporu teorii, že Saturnovy prstence vznikly rozpadem tělesa v blízkosti planety v důsledku srážky s dalším tělesem, zachyceným gravitačním polem planety Saturn. "Vždycky tu byla otázka, zda prstence obsahují prvotní materiál, nebo zda se jedná o úlomky, vzniklé při rozbití těles v průběhu vzájemných srážek," říká Joseph Burus. Objev také pomůže vysvětlit vznik téměř "vyčištěných" oblastí, jako je Enckeovo dělení či Keelrova mezera uvnitř prstenců.

Podobně jako vytváří motorový člun brázdu na hladině jezera, tyto čtyři pozorované "poruchy" jsou mimořádně dobře viditelné na jinak "klidné" části prstenců. Avšak fakt, že k objevu 4 nehomogenit postačily jen dva obrázky, vede nutně k závěru, že jich zde mohou být milióny (jinak by to byla obrovská náhoda, že se kamera zaměřila právě na tato místa). Astronomové doufají, že během dalšího výzkumu získají lepší vysvětlení procesu, jak vznikly Saturnovy prstence - a rovněž jak vznikají planetární soustavy kolem hvězd.

"Tyto struktury, pozorované sondou CASSINI, jsou překvapivě podobné těm, které můžeme pozorovat v mnoha matematických modelech počátečních fází vzniku planetárních soustav, pouze rozměry jsou diametrálně rozdílné," říká Carl Murray, spoluautor objevu z Queen Mary College, University of London. "Tímto způsobem nám sonda CASSINI poskytuje unikátní pohled do problematiky vzniku planet."

Text k úvodnímu obrázku:

Na levém obrázku je zachycena část Saturnových prstenců. Od shora dolů je vidět prstenec B, následuje Cassiniho dělení, prstenec A a úzký prstenec F. Rozlišení tohoto snímku dosahuje přibližně 45 km/pixel.

Na prostředním snímku je detailní záběr na část prstence A, kde byly objeveny útvary podobné stopě za lodním šroubem. Ve směru shora dolů zachycuje oblast o délce přibližně 1800 km. Jsou zřetelně vidět i tzv. hustotní vlny ve spodní části obrázku, vyvolané gravitací vzdálenějších měsíců Epimetheus a Janus, jakož i dvě menší hustotní vlny. Stopy objevených "poruch" se nacházejí mezi hustotními vlnami v hladké klidné oblasti prstence.

Poruchové oblasti vypadají jako dvojité čáry a na dvou detailních obrázcích zcela vpravo jsou označeny bílými kroužky. Neviditelné měsíčky, každý přibližně o velikosti fotbalového hřiště, se nacházejí uprostřed kroužků. Fotografie byly pořízeny 1. 7. 2004, v době navádění sondy CASSINI na oběžnou dráhu kolem Saturna. Rozlišení na originálních záběrech dosahuje 52 m/pixel. Vodorovné rovnoběžné linie na detailních obrázcích představují elektronický šum a nesouvisí tedy s vlastními prstenci. Objevené "brázdy" mají délku kolem 5 km a šířku zhruba 300 m.

Pozorované struktury se nemění během oběhu kolem planety. Jsou svým charakterem velmi podobné vlnám, které se táhnou za závodním motorovým člunem, který se přežene po klidné vodní hladině. Obrázky ve větším rozlišení naleznete ZDE.

Objevem těchto neviditelných měsíčků se "objevila" také otázka, kterou známe v jiné podobě v souvislosti s úvahami o tom, zda Pluto je planeta či nikoliv. Kde leží hranice mezi planetou a planetkou? V tomto případě: jak velké těleso ještě budeme považovat za regulérní měsíc (či měsíček planety), či zda se již bude jednat jen o větší částice, z nichž jsou složeny prstence?

Zdroj: spaceflightnow a saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša IR

Venuša v infračervenom spektre s pridanou farbou

Další informace »