Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnovy prstence a znovuobjevený Atlas

Saturnovy prstence a znovuobjevený Atlas

61692main_soi5-516.jpg
Kosmická sonda Cassini začala posílat zpět k Zemi zatím nejlepší a nejpodrobnější obrázky Saturnových prstenců, jaké kdy astronomové měli k dispozici. Zcela jistě dají vědcům nové náhledy na planetu na původ naší sluneční soustavy a možná dokonce i na formování galaxií.

Sonda Cassini 27. června pozorovala maličký měsíc Atlas, který objevil Voyager 1 při průletu kolem Saturnu v roce 1980 a který díky své velikosti od té doby nebyl pozorován.

"Je to poklad" vyjádřil se o prvních snímcích Bonnie Buratti, který bude užívat přístroje sondy pro vizuální infračervené mapování.

Prstence, nejjasnější a nejnápadnější ve sluneční soustavě, jsou rozloženy stovky tisíc kilometrů kolem celé planety. Jsou složené z rojů prašných částeček, převalujících se kamenů, skal a kusů ledu ze zmrzlé vody.

"Jedna z nejzákladnějších otázek, na které chceme odpovědět během této mise je vztah mezi prstenci a měsíci," řekl novinářům Buratti. V takovém a podobném duchu se nesly vyjádření těch, kteří v JPL přihlíželi (na snímku) příchodu prvních snímků z průletu sondy skrz prstence.

Vědci věří, že nová pozorování Saturnových prstenců pomůže očistit a zpřesnit modely vysvětlující jak planety a dokonce i galaxie v ranném vesmíru splynuly do dnešního tvaru z původně rozptýlených mraků plynů a prachových částeček.

Saturnovy prstence se podle některých teorií zrodily relativně nedávno, někde mezi 10 a 100 miliony let nejspíše v obrovské orbitální srážce. Rozpad některého z velkých měsíců Saturnu a následující menší srážky pravděpodobně vedly ke vzniku planetárních prstenců. Zcela jistí si tím astronomové ale nejsou. Proto je studium prstenců tak důležité.

Saturn se honosí největšími prstenci ve sluneční soustavě, zastiňujícími všechny tří dalších obří planety Jupiter, Urany i Neptun. Sedm hlavních prstenců je označeno písmeny A až G.

Ačkoli prstence jsou jen asi 1,5 kilometru silné, jsou roztaženy velmi do široka, více než 170.000 kilometrů, pokud bychom změřili všechny společně. Jejich hmota odpovídá sotva 1% hmoty zemského Měsíce.

Mezery mezi prstenci, které dají Saturnu jeho výrazný zjev jsou způsobeny gravitačními a slapovými silami, které na ně působí, stejně tak jako působením menších měsíců, teré v nich působí jako buldozer, který vyčistí svoji oběžnou dráhu. Jednu z vnějších mezer v prstencích využil Cassini k tomu, aby vstoupit na oběžnou dráhu okolo planety.

Znovuobjevený Atlas

saturn-atlas-moons-bg.jpg
Sonda Cassini 27. června pozorovala maličký měsíc Atlas, který objevil Voyager 1 při průletu kolem Saturnu v roce 1980 a který díky své velikosti od té doby nebyl pozorován. Úzko úhlová kamera sondy pořídila sekvenci 112 snímků ve viditelném světle, které byly použity pro vytvoření animace pohybu Atlasu a dalších měsíců, které jako by závodili kolem vnějšího okraje Saturnových prstenců.

V průběhu téměř pěti a čtvrt hodiny, Cassini sledoval měsíce jak obíhají okolo planety. Jednotlivé expozice trvaly 1,2 sekundy, snímky mezi sebou mají odstup 12 minut.

Celá snímkovací sekvence byla speciálně navržena právě pro pátrání po malých měsících blízko Saturnova prstence F. U obrázků byl zvýšen kontrast a samy prstence byly záměrně přeexponované, aby bylo možné najít právě tyto malé měsíce.

Skupina tří malých měsíců, následovaná čtvrtým, je vidět vpravo od Saturnových prstenů. V první skupině se nachází měsíce Epimetheus (116 kilometrů v průměru), další dva jsou Prometheus (102 kilometrů) a malý Atlas (32 kilometrů v průměru). Čtvrtým měsícem, o něco pozadu, vně prstenu F, je Pandora (84 kilometrů v průměru).

Snímky byly pořízeny ze vzdálenosti přibližně 19,2 milionů kilometrů od Saturnu. Rozlišení obrázků je přibližně 114 kilometrů na pixel.

Máte-li dostatečně rychlé připojení, stáhněte si animovaný GIF (24 MB) pohybu prstenců a měsíců.

Čtyřletý pobyt sondy v okolí Saturnu může odhalit více z dlouholetých záhad prstenců. Například tmavé paprskovité útvary ne nepodobné výpletu kola nebo F prstenec, se strukturou spletenou do uzlíků. Od Cassiniho se očekává, že bude poskytne za čtyři roky asi 300.000 snímků Saturnu a jeho prstenců. Dalo by se říci - dostatečný studijní materiál na mnoho let.

Zdroj: Hvězdárna Uherský Brod
Původní Zdroj: CNN a NASA/JPL




O autorovi



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »