Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnovy prstence - chladné a chladnější

Saturnovy prstence - chladné a chladnější

2004-0902rings-full.jpg
Kosmická sonda Cassini provedla detailní měření teplot neosvětlené strany Saturnových prstenců. Data byla získána infračerveným spektrometrem na palubě sondy v již době, kdy sonda vstupovala na oběžnou dráhu okolo Saturnu. Už před příletem sondy k planetě se vědci domnívali, že teplota prstenců nebude všude stejná a očekávali, že průhlednější části prstenců budou teplejší než zbývající část, protože budou propouštět více světla (a tepla) od Slunce.

Složený barevný snímek prstenců ve falešných barvách názorně ukazuje, že teploty na neosvětlené straně Saturnových prstenců se různí od relativně teplých oblastí, o teplotě -163°C (červená barva), až k chladným oblastem o teplotě -203°C (modrá barva). Zelená barva prezentuje teplotu -183°C.

Prstence Saturnu jsou označovány podle vzdálenosti od planety (na obrázku zleva doprava) jako D-prstenec (vzdálenost 67.000 km), C-prstenec (73.200 km), B-prstenec (92.200 km), Cassiniho dělení (119.000 km), A-prstenec (121.000 km), Enckeovo dělení (133.500 km), F-prstenec (140.600 km), G-prstenec (170.000 km) a E-prstenec (230.000 km). Tyto základní prstence mají ještě své vlastní, podrobnější dělení, odhalené až sondami.

Obrázek dokládá, že teploty neprůhledných částí prstenců, jako je například vnější prstenec A nebo vnitřní prstenec B, jsou chladnější, zatímco průhlednější části, jako je Cassiniho dělení (teplejší červená část je jen uvnitř prstence) nebo vnitřní prstenec C (žlutě a červeně), jsou teplejší. Vědci to předpovídali, protože neprůhledné oblasti nepropouští tolik světla jako průhledné oblasti. Výsledky měření ale poprvé ukazují, že i jednotlivé slabší prstence v C prstenci a v Cassiniho dělení jsou chladnější než hustější oblasti, které je obklopují. Pro lepší náhled lze obrázek zvětšit.

Data o teplotách prstenců byla získána 1.června 2004, krátce po vstupu sondy na oběžnou dráhu okolo Saturnu. Protože sonda Cassini nyní není tak blízko planety, aby mohla pořídit snímek neosvětlené strany prstenců, byla teplotní data tohoto snímku namapována na obraz osvětlené strany prstenců. Vlastní planeta Saturn je na obrázku přeexponována, aby byla čistě bílá. Pod prstenci je zachycen Saturnův měsíc Enceladus.

Složený infračervený spektrometr, je jedním z 12 vědeckých přístrojů sondy Cassini. Během čtyřletého pobytu sondy u planety bude přístroj sloužit na měření infračervených emisí jak v atmosféře planety, tak v prstencích i na povrchu měsíců. Spektrometr má také vytvořit svislé profily teplot a složení plynů atmosféry Titanu a Saturnu.

Pro tento i další snímky a poslední zprávy o misi Cassini- Huygens, navštivte http://www.nasa.gov/cassini. Více informací o složeném infračerveném spektrometru najdete na http://cirs.gsfc.nasa.gov.

Originální zdroj: NASA/JPL tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »