Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnovy prstence - chladné a chladnější

Saturnovy prstence - chladné a chladnější

2004-0902rings-full.jpg
Kosmická sonda Cassini provedla detailní měření teplot neosvětlené strany Saturnových prstenců. Data byla získána infračerveným spektrometrem na palubě sondy v již době, kdy sonda vstupovala na oběžnou dráhu okolo Saturnu. Už před příletem sondy k planetě se vědci domnívali, že teplota prstenců nebude všude stejná a očekávali, že průhlednější části prstenců budou teplejší než zbývající část, protože budou propouštět více světla (a tepla) od Slunce.

Složený barevný snímek prstenců ve falešných barvách názorně ukazuje, že teploty na neosvětlené straně Saturnových prstenců se různí od relativně teplých oblastí, o teplotě -163°C (červená barva), až k chladným oblastem o teplotě -203°C (modrá barva). Zelená barva prezentuje teplotu -183°C.

Prstence Saturnu jsou označovány podle vzdálenosti od planety (na obrázku zleva doprava) jako D-prstenec (vzdálenost 67.000 km), C-prstenec (73.200 km), B-prstenec (92.200 km), Cassiniho dělení (119.000 km), A-prstenec (121.000 km), Enckeovo dělení (133.500 km), F-prstenec (140.600 km), G-prstenec (170.000 km) a E-prstenec (230.000 km). Tyto základní prstence mají ještě své vlastní, podrobnější dělení, odhalené až sondami.

Obrázek dokládá, že teploty neprůhledných částí prstenců, jako je například vnější prstenec A nebo vnitřní prstenec B, jsou chladnější, zatímco průhlednější části, jako je Cassiniho dělení (teplejší červená část je jen uvnitř prstence) nebo vnitřní prstenec C (žlutě a červeně), jsou teplejší. Vědci to předpovídali, protože neprůhledné oblasti nepropouští tolik světla jako průhledné oblasti. Výsledky měření ale poprvé ukazují, že i jednotlivé slabší prstence v C prstenci a v Cassiniho dělení jsou chladnější než hustější oblasti, které je obklopují. Pro lepší náhled lze obrázek zvětšit.

Data o teplotách prstenců byla získána 1.června 2004, krátce po vstupu sondy na oběžnou dráhu okolo Saturnu. Protože sonda Cassini nyní není tak blízko planety, aby mohla pořídit snímek neosvětlené strany prstenců, byla teplotní data tohoto snímku namapována na obraz osvětlené strany prstenců. Vlastní planeta Saturn je na obrázku přeexponována, aby byla čistě bílá. Pod prstenci je zachycen Saturnův měsíc Enceladus.

Složený infračervený spektrometr, je jedním z 12 vědeckých přístrojů sondy Cassini. Během čtyřletého pobytu sondy u planety bude přístroj sloužit na měření infračervených emisí jak v atmosféře planety, tak v prstencích i na povrchu měsíců. Spektrometr má také vytvořit svislé profily teplot a složení plynů atmosféry Titanu a Saturnu.

Pro tento i další snímky a poslední zprávy o misi Cassini- Huygens, navštivte http://www.nasa.gov/cassini. Více informací o složeném infračerveném spektrometru najdete na http://cirs.gsfc.nasa.gov.

Originální zdroj: NASA/JPL tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »