Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnovy prstence mají vlastní atmosféru

Saturnovy prstence mají vlastní atmosféru

Saturn_ring.jpg
Data z kosmické sondy Cassini naznačují, že majestátný systém Saturnových prstenců má svoji vlastní atmosféru - nezávislou na atmosféře planety. V průběhu těsného průletu kolem prstence byly některé přístroje na palubě sondy Cassini schopny zjistit, že v okolí prstenců se nachází velice řídká atmosféra, složená především z molekul kyslíku. Je velice podobná atmosférám kolem Jupiterových měsíců Europa a Ganymed.

Objev byl učiněn pomocí dvou přístrojů, na jejichž vývoji se podíleli evropští odborníci: INMS (Ion and Neutral Mass Spectrometer), zhotovený ve spolupráci USA a Německa, a CAPS (Cassini Plasma Spectrometer), na jehož vývoji se podíleli vědci z USA, Finska, Maďarska, Francie, Norska a Velké Británie.

Saturnovy prstence jsou složeny z menších i větších kusů vodního ledu, které jsou promíchány s částečkami prachu a drobnými kamennými úlomků. Prstence jsou mimořádně tenké: při jejich průměru více než 250 000 km nepřevyšuje jejich tloušťka 1,5 km.

Přes svůj působivý vzhled jsou prstence velice řídké, obsahují tedy velice malé množství hmoty. Kdybychom z veškerého materiálu prstenců vytvořili jedno těleso, jeho průměr by pravděpodobně nepřesáhl 100 km.

O původu prstenců nemají zatím astronomové zcela jasno. V dřívějších dobách si mysleli, že vznikly prakticky současně se vznikem planety před 4 miliardami roků z materiálu, který se nespotřeboval na stavbu planety a soustavu jejích měsíců. Jiní astronomové zase předpokládají, že za vznik prstence může kometa, která se přiblížila velice blízko k planetě Saturn. Jádro komety bylo roztrháno gravitační silou planety. Pravděpodobný je i předpoklad, že jeden ze Saturnových měsíců se srazil se "zbloudilým" asteroidem, který jej rozbil na drobné kousky, z nichž jsou nyní zformovány Saturnovy prstence.

Soustava Saturnových prstenců není stabilní. Aby mohly prstence "přežít" od svého vzniku až po současnost, musí být doplňovány stále pokračujícím procesem, například částicemi hmoty, unikajícími z některého velkého měsíce.

Molekuly vody se z prstenců rychle "vypařují" působením ultrafialového záření Slunce. Tzv. fotodisociací jsou pak rozloženy na vodík a molekulární a atomární kyslík. Lehký vodík záhy uniká do okolního prostoru. Atomy kyslíku a zbývající voda znovu namrzají na částice prstenců v důsledku velice nízkých teplot. To vede ke zvýšené koncentraci kyslíku, objevené sondou Cassini. Andrew Coates (Mullard Space Science Laboratory, University College London) soudí, že pozorovaná atmosféra kolem Saturnových prstenců se udržuje v důsledku působení gravitace a díky vzájemné rovnováze mezi množstvím materiálu, který unikl z prstenců, a doplňovaným materiálem.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Airglow

NIkon d750 + Samyang 24 na Star Adventurer montáži. Panorama na oblohu je ze 6 single shotů 30 sekund, spodek 50 sekund, nasvětlen polskými městy.

Další informace »