Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnovy prstence mají vlastní atmosféru

Saturnovy prstence mají vlastní atmosféru

Saturn_ring.jpg
Data z kosmické sondy Cassini naznačují, že majestátný systém Saturnových prstenců má svoji vlastní atmosféru - nezávislou na atmosféře planety. V průběhu těsného průletu kolem prstence byly některé přístroje na palubě sondy Cassini schopny zjistit, že v okolí prstenců se nachází velice řídká atmosféra, složená především z molekul kyslíku. Je velice podobná atmosférám kolem Jupiterových měsíců Europa a Ganymed.

Objev byl učiněn pomocí dvou přístrojů, na jejichž vývoji se podíleli evropští odborníci: INMS (Ion and Neutral Mass Spectrometer), zhotovený ve spolupráci USA a Německa, a CAPS (Cassini Plasma Spectrometer), na jehož vývoji se podíleli vědci z USA, Finska, Maďarska, Francie, Norska a Velké Británie.

Saturnovy prstence jsou složeny z menších i větších kusů vodního ledu, které jsou promíchány s částečkami prachu a drobnými kamennými úlomků. Prstence jsou mimořádně tenké: při jejich průměru více než 250 000 km nepřevyšuje jejich tloušťka 1,5 km.

Přes svůj působivý vzhled jsou prstence velice řídké, obsahují tedy velice malé množství hmoty. Kdybychom z veškerého materiálu prstenců vytvořili jedno těleso, jeho průměr by pravděpodobně nepřesáhl 100 km.

O původu prstenců nemají zatím astronomové zcela jasno. V dřívějších dobách si mysleli, že vznikly prakticky současně se vznikem planety před 4 miliardami roků z materiálu, který se nespotřeboval na stavbu planety a soustavu jejích měsíců. Jiní astronomové zase předpokládají, že za vznik prstence může kometa, která se přiblížila velice blízko k planetě Saturn. Jádro komety bylo roztrháno gravitační silou planety. Pravděpodobný je i předpoklad, že jeden ze Saturnových měsíců se srazil se "zbloudilým" asteroidem, který jej rozbil na drobné kousky, z nichž jsou nyní zformovány Saturnovy prstence.

Soustava Saturnových prstenců není stabilní. Aby mohly prstence "přežít" od svého vzniku až po současnost, musí být doplňovány stále pokračujícím procesem, například částicemi hmoty, unikajícími z některého velkého měsíce.

Molekuly vody se z prstenců rychle "vypařují" působením ultrafialového záření Slunce. Tzv. fotodisociací jsou pak rozloženy na vodík a molekulární a atomární kyslík. Lehký vodík záhy uniká do okolního prostoru. Atomy kyslíku a zbývající voda znovu namrzají na částice prstenců v důsledku velice nízkých teplot. To vede ke zvýšené koncentraci kyslíku, objevené sondou Cassini. Andrew Coates (Mullard Space Science Laboratory, University College London) soudí, že pozorovaná atmosféra kolem Saturnových prstenců se udržuje v důsledku působení gravitace a díky vzájemné rovnováze mezi množstvím materiálu, který unikl z prstenců, a doplňovaným materiálem.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »