Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnův měsíc Enceladus má atmosféru
Veselý Jan Vytisknout článek

Saturnův měsíc Enceladus má atmosféru

Snímek Saturnova misíce Enceladus poízený sondou Cassini pi tisném piblížení 9. bezna 2005.
Snímek Saturnova misíce Enceladus poízený sondou Cassini pi tisném piblížení 9. bezna 2005.
Sonda Cassini objevila magnetické pole, atmosféru a pravděpodobně i geologickou aktivitu na Saturnově měsíci Enceladu. Magnetometr sondy při prvním průletu okolo Enceladu 17. února 2005 ve vzdálenosti 1167 km objevil magnetické pole. Při dalším setkání sondy s měsícem (500 km) 9. března 2005 sonda předchozí objev potvrdila a navíc objevila oscilace způsobené interakcí elektricky nabitých (ionizovaných) molekul s magnetickým polem, jejichž frekvence pomohla zjistit, že jde pravděpodobně o molekuly vody.

"Nové výsledky získané sondou Cassini mohou být prvním důkazem, že buď z povrchu nebo z nitra Enceladu unikají plyny," řekla Dr. Michele Doughertyová, vedoucí magnetometrického týmu sondy Cassini a profesorka Imperial College v Londýně. Jde o to, že průměr Enceladu je pouhých 500 km a jeho gravitace je příliš slabá na to, aby si udržel trvalou atmosféru. Molekuly plynu tedy musejí být stále doplňovány.

Již od osmdesátých let 20. století vědci spekulovali o tom, že Enceladus je "geologicky" aktivní a je zdrojem materiálu pro Saturnův prstenec E. Sondy Voyager objevily, že povrch Enceladu odráží 90% slunečního světla, které na něj dopadá. Tak vysoké albedo může být způsobeno ledovým vulkanismem, přesněji řečeno ledovými vulkány a gejzíry vyvrhovanými částečkami ledu, které se pak usazují na povrchu měsíce. Vulkanickou aktivitou by se Enceladus zařadil k již známým aktivním měsícům ve sluneční soustavě, jimiž jsou Jupiterův měsíc Io a Neptunův Triton. "Saturnův Enceladus by mohl být vlídnější analogií Jupiterova měsíce Io," vystihl situaci Dr. Fritz Neubauer, další člen týmu a profesor geofyziky University v Kolíně nad Rýnem.

Obrázky a informace o misi Cassini najdete na http://saturn.jpl.nasa.gov a http://www.nasa.gov/cassini.

Zdroj: NASA JPL News
Převzato: Hvězdárna a planetárium Hradec Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, specializuje se především na výjimečné úkazy a  výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu lidovky.cz. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zoskupenie planét na rannej oblohe

Planéty Venuša, Mars a Merkúr a ako bonus blízka konjunkcia Mesiaca s hviezdou Regulus v súhvezdí Leva.

Další informace »