Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnův měsíc Iapetus je pokryt cizím prachem

Saturnův měsíc Iapetus je pokryt cizím prachem

Rozdílné polokoule Saturnova měsíce Iapetus
Rozdílné polokoule Saturnova měsíce Iapetus
Iapetus je často označován jako prapodivný měsíc planety Saturn vzhledem k jeho výrazně odlišným polokoulím - jedna je černá jako uhlí, druhá naopak bílá jako čerstvý sníh. Fotografie pořízené sondou Cassini, která od 1. 7. 2004 obíhá kolem planety Saturn, poskytují velmi přesvědčivé důkazy, které vysvětlují, proč tento měsíc vypadá jako jin-jang. Na analýze snímků se podílel vědecký tým odborníků mj. z Cornell University.

"Toto není zrovna ten nejdůležitější problém na světě," říká profesor astronomie Joseph A. Burns, člen výzkumného týmu. "Je to však velká záhada, která zaměstnávala astronomy celá staletí."

Iapeta objevil v roce 1671 Giovanni Domenico Cassini. Nový měsíc na sebe hned upoutal pozornost: bylo možné jej pozorovat pouze na polovině jeho oběhu kolem Saturnu. Na druhé polovině dráhy byl "neviditelný". Cassini správně předpokládal, že za to mohou odlišné vlastnosti povrchu jeho dvou polokoulí - jedna je světlá a druhá naopak tmavá.

Od obrázků měsíce Iapetus, které pořídily sondy Voyager před zhruba 30 roky, potvrzujících zajímavé barevné schéma měsíce, byli vědci bezradní při vysvětlování, zda velký rozdíl mezi světlou a tmavou polokoulí měsíce je důsledkem vnějších částic, dopadajících na jeho povrch z jiných těles, nebo zda tmavý materiál na povrchu je důsledkem jeho vnitřní aktivity. Nyní je zcela jasné, že prach pochází odjinud.

Při studiu snímků ze sondy Cassini, pořízených především během těsného přiblížení v září 2007, astronomové potvrdili, že tmavý vzhled jedné polokoule měsíce Iapetus, pojmenované jako Cassini Regio, je důsledkem toho, že čelní strana měsíce byla bombardována drobnými částicemi pocházejícími z dalšího měsíce Phoebe. Tento měsíc obíhá kolem Saturnu po vzdálenější dráze a v opačném směru než Iapetus.

Je to již letitá teorie, avšak teprve v článku, publikovaném v říjnovém čísle časopisu Nature, oznámili tři astronomové Cornell University objev obrovského prstence částic kolem planety Saturn - o zhruba 10 000krát větší rozloze než proslulý systém doposud známých prstenců - v okolí dráhy měsíce Phoebe. Jeho existence nasvědčuje tomu, že měsíc je zdrojem materiálu pro vytváření nově objeveného prstence. Burns předpokládá, že tento prstenec je právě tou kouřovou "střelnou zbraní", zabezpečující přenos prachu na měsíc Iapetus a další satelity na dráze kolem Saturnu.

Malé bílé krátery, které jsou roztroušeny po tmavé polokouli měsíce Iapetus, ukazují na nános tmavého prachu o tloušťce několika metrů, pokrývající bílý ledový povrch, který odpovídá původnímu povrchu Iapeta. Fotografie rovněž odhalily, že veškerý materiál na čelní straně je mnohem červenější než jasnější zadní polokoule - což je další důkaz, že prach pokrývající přední stranu, pochází z vnějších zdrojů.

Jiné fotografie ukazují, že přechod z tmavé na světlou polokouli není plynulý; jedná se spíše o různorodou skvrnitou oblast, pokrytou světlými a tmavými skvrnami. Astronomové tvrdí, že jejich charakter podporuje dřívější teorie, popsané ve společné práci v časopise Science, že tmavé části měsíce mají tendenci se zahřívat, když na ně dopadá sluneční světlo, což vede k vypařování ledu, uloženého vespod. To způsobuje, že některé tmavé skvrny jsou dokonce ještě tmavší, což vytváří strakatý vzhled povrchu.

Související článek: Nový obrovský Saturnův prstenec.

Zdroj: www.news.cornell
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Uran,Mars a Venuše

Další informace »