Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnův prstenec G v jiném světle

Saturnův prstenec G v jiném světle

prstenec_G.jpg
Na publikovaném obrázku je zachycen velmi slabý Saturnův prstenec G. Díky zvýšenému kontrastu je dobře vidět, že vnitřní okraj prstence je mimořádně ostře ohraničený. Naopak jeho vnější okraj je velmi difúzní (rozptýlený).

Fotografie prstence G byla pořízena 19. 1. 2006 ve viditelném světle pomocí úzko-úhlé kamery ze vzdálenosti přibližně 1,2 miliónu km od planety Saturn. Rozlišení snímku je 7 km/1 pixel.

Oblastí uvnitř prstence G prolétávala sonda Cassini při svém navedení na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Využila přitom svou velkou anténu jako ochranný štít před poškozením přístrojového vybavení. Během průletu této oblasti do antény sondy několikrát narazila jemná ledová zrníčka, která se v prostoru mezi prstenci F a G nacházejí.

Sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 a na oběžnou dráhu kolem planety Saturn byla navedena 1. 7. 2004. Na jejím vývoji se podílela americká NASA, evropská ESA a italská agentura ISA.

Dne 25. 2. 2006 sonda Cassini prolétla pericentrem (bod na dráze, ležící nejblíže k planetě) své dráhy ve vzdálenosti 337 000 km nad oblačnou pokrývkou planety Saturn. 27. 2. 2006 prolétla sonda již po jedenácté kolem Titanu, největšího měsíce Saturnu, a to ve vzdálenosti 1813 km od jeho povrchu.

Dne 1. 3. 2006 se uskutečnila korekce dráhy sondy Cassini. Její raketový motor pracoval 291,5 sekundy, což vedlo ke změně rychlosti sondy o několik centimetrů za sekundu. Tato korekce byla nutná k tomu, aby se sonda 18. 3. 2006 opět přiblížila na plánovanou vzdálenost k měsíci Titan.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »