Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Skvrnité a bouřlivé Slunce

Skvrnité a bouřlivé Slunce

Sluneční skvrny, AR1875 a AR1877. Autor: Antonín Hušek
Sluneční skvrny, AR1875 a AR1877.
Autor: Antonín Hušek
Ačkoli Slunce je nepochybně v okolí maxima své aktivity, až do října byla letošní aktivita až neobvykle nízká. Dokonce jsme zažili dny, kdy se skvrny daly hledat pod lupou. Nyní je situace zcela odlišná. Na povrchu Slunce se objevily dokonce dvě velké oblasti se skvrnami a také zde dochází k silným erupcím. Podobná situace tu naposledy byla snad jen v září 2011. Bude to mít následky na dění na Zemi?

Aktualizace 25. 10. v 18:50

Aktuálně doplňujeme, že na okraji Slunce se již v době psaní tohoto článku vynořila další oblast se skvrnami, AR 11 882. To jsme ještě netušili, že právě ta upoutá naši pozornost o den později. V pátek 25. října zde totiž došlo hned k dvěma po sobě následujícím silným erupcím třídy X. Oblaka plasmy (CME), která se vzápětí na okraji Slunce objevila, ale zřejmě ještě k Zemi nepoletí. V dalších dnech se ale může situace změnit. Budeme to nadále sledovat.

Jak bylo řečeno v úvodu, Slunce je nepochybně v maximu aktivity, takže současný výskyt velkých skvrn a erupcí by nebyl překvapivý, kdyby tomu dlouhé měsíce nazpět nebylo zcela jinak. Původně se asi neočekávalo, že nynější maximum sluneční aktivity bude až tak nízké, ale to už je zkrátka realita. V roce 2011 na podzim aktivita pomalu rostla a zdálo se, že se s blížícím maximem dočkáme i zajímavých erupcí, vedoucích k viditelnosti polárních září i z našeho území. Místo toho jsme mohli pozorovat polární záři pouze jedinou a od té doby aktivita spíše klesla.


Polární záře u Jablonce nad Nisou 26. září 2011.

Erupce třídy M9 dne 24. října 2013 Autor: SDO, Solarham
Erupce třídy M9 dne 24. října 2013
Autor: SDO, Solarham
Objevily se však zprávy, že zatímco na severní polokouli již byly skvrny viděny blízko rovníku, na jižní měly jakoby zpoždění a tak se zdálo, že by maximum mohlo být dvojité. Pokud by se to potvrdilo, potom by právě letos byl na takové další zvýšení aktivity nejvyšší čas. A skutečně, také poslední velké skvrny vidíme především na jižní polokouli.

Jaká je tedy aktuální situace? V podstatě během týdne došlo na přivrácené polokouli Slunci k velkému vzrůstu aktivity a zpočátku rychle (nyní již pomaleji) narůstají skrvny v dvou aktivních oblastech označených AR 11875 a AR 11877. Nezůstalo jen u krásy, kterou vizuálnímu pozorovateli tyto skvrny přinášejí. Je možno je vidět i pouhým okem, pokud samozřejmě chráníme zrak vhodným filtrem. Navíc zde začalo docházet ke stále silnějším erupcím, což vyvrcholilo ve čtvrtek erupcí téměř té nejvyšší třídy X.

Aktivní oblasti na Slunci 24.10.2013, magnetogramy ukazují promíchané jižní a severní polarity magnetických polí Autor: SDO, solen.info
Aktivní oblasti na Slunci 24.10.2013, magnetogramy ukazují promíchané jižní a severní polarity magnetických polí
Autor: SDO, solen.info
V době, kdy článek vychází, jsou obě oblasti stále velmi magneticky komplikované a nepochybně můžeme očekávat další erupce kategorie M. Pravděpodobnost nejsilnější erupce třídy X však také není zrovna malá. Především v oblasti 1875 je situace hodně komplikovaná, paradoxně k nejsilnější erupci zatím došlo v oblasti druhé č. 1877 s onou jednou velkou skvrnou více vlevo na slunečním disku.

Jestliže bychom měli štěstí na pěkně silnou a dlouhotrvající erupci té nejvyšší kategorie, lze očekávat, že případný plazmoid (CME) by mohl opustit Slunce přímo směrem k Zemi. V tom případě by šance na případné polární záře viditelné i od nás nebyly malé, ale to je ještě hudba budoucnosti a teprve příští dny naznačí, zda budeme i nadále čekat, nebo opravdu dostaneme příležitost.

Aktuální informace:

Spaceweather.com - informace o skvrnách, erupcích i polárních zářích (anglicky)
Monitor polárních září na Astro.cz
Graf erupcí na Slunci (družice GOES)
SOLARHAM - aktuální informace o dění na Slunci




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »