Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Slunce v roce 2013 lidstvo na měsíce neochromí

Slunce v roce 2013 lidstvo na měsíce neochromí

Předpověď maxima sluneční aktivity v roce 2013
Předpověď maxima sluneční aktivity v roce 2013
Články, které se objevily "nezávisle" 18. června na všech hlavních internetových zpravodajských portálech (Novinky.cz, iDnes.cz, Aktualne.cz) jsou zajímavou ukázkou dezinterpretace závěrů konference Space Weather Enterprise Forum 2010, na němž se 8. června ve Washingtonu sešli vědci, novináři a zástupci komerční sféry z firem, jejichž provoz může být ovlivněn děním v blízkém okolí Země. Tématem nebylo nic jiného než blížící se maximum sluneční činnosti a jeho dopady na život lidí. Zprávy v českých sdělovacích prostředcích mají téměř katastrofický podtext.

Abychom předešli panice, je třeba několik naprostých dezinformací z článku uvést na pravou míru.

Není tak docela pravdou, že v roce 2013 vyvrcholí dva různé sluneční cykly najednou, což povede ke katastrofickým důsledkům pro lidstvo. Jak již bylo napsáno mnohokrát na jiných místech, základní cyklus sluneční aktivity trvá v průměru 22 let a podle svého objevitele se nazývá Halovým. 22letý cyklus se skládá ze dvou jedenáctiletých. Ten byl objeven v polovině 19. století Němcem Schwabem, po němž též nese svoje jméno. O jeho existenci možná měli tušení už Číňané před dvěma tisíci lety. S jedenáctiletou periodou se mění intenzita sluneční činnosti - počet slunečních skvrn, nebo četnost a intenzita slunečních erupcí. Sluneční aktivita je projevem změn v slunečním magnetickém poli, které jednou za jedenáct let změní svoji orientaci. Následující jedenáctiletá perioda probíhá velmi podobně z hlediska projevů, pouze magnetické pole, které je původcem, má opačnou orientaci. Proto je pravá perioda sluneční činnosti 22letá.

Z toho vyplývá, že maxima pravého 22letého a falešného 11letého cyklu se sejdou každých 22let. V roce 2013 se z tohoto hlediska nestane vůbec nic mimořádného. O nějakém násobení projevů cyklů nemůže být řeč. V žádném případě neplatí, že "jejich kombinace tak podle všeho povede k vyvolání solární superbouře doprovázené extrémní radiací" (Novinky.cz)!

Sluneční erupce a geomagnetické pole. Kredit: NASA.
Sluneční erupce a geomagnetické pole. Kredit: NASA.
Dá se očekávat, že v období kolem maxima sluneční činnosti bude Země ve zvýšené míře bombardována slunečními částicemi, které mohou (a budou!) interagovat s pozemskou elektronikou. Jak to funguje, jsme nedávno popisovali v článku www.astro.cz/clanek/4220. Kvůli své poloze jsou více ohroženy technologie ležící dále od rovníku. Může se stát (a zřejmě se stane), že se přetíží nebo vypadnou (black-out) rozvodné sítě v severní Evropě a na severu Severní Ameriky. Zřejmě bude ovlivněna komunikace, satelitní navigace. Nedá se ovšem očekávat, že by tyto výpadky trvaly déle než několik hodin. Operátoři postižených firem jsou velmi dobře informováni o blížícím se nebezpečí, neboť po zkušenostech z minulosti velmi úzce spolupracují s vědci, kteří okolí Země neustále monitorují. Tito operátoři mají současně v rukou nástroje, jak minimalizovat případné škody. "Horké období", tedy perioda, během níž bude pravděpodobnost výpadků vysoká, bude trvat několik měsíců. Během těchto měsíců může dojít i k několika výpadkům (trvajícím několik hodin), s pravděpodobností hraničící s jistotou však nehrozí, že "následkem tohoto souběhu mohou rozsáhlé části světa postihnout výpadky v dodávkách elektrické energie na dlouhé měsíce" (Novinky.cz).

NASA vydala varování, aby se lidstvo připravilo na to, že možná krátkodobě přijde o svoji úroveň života, na jakou je zvyklé. Možná se stane, že několik hodin nebudete kvůli rušení moci poslouchat své oblíbené rádio nebo sledovat televizi v FullHD rozlišení. Možná se stane, že vaše GPS navigace ztratí svoji metrovou přesnost a tudíž vám na zahradě zabloudí automatická sekačka na trávu. Možná bude váš let z Tokya do Toronta přesměrován kvůli zvýšené sluneční aktivitě jižně a tudíž poletíte o dvě hodiny déle. Možná vám vypadne na několik hodin internet. Možná vám přestane fungovat satelitní telefon, protože přenosová družice bude poškozena přilétajícím zmagnetizovaným oblakem. Možná, podobně jako po větší bouřce, budete několik hodin bez elektrické energie.

Lidstvo se stalo enormně závislým na elektronických technologiích. Proto bude mít následující maximum sluneční činnosti pozorovatelný (a nejspíš i ekonomický) dopad. Stejný dopad má ale například libovolná jiné technická chyba. Vzpomínáte na četné výpadky sítě bankomatů? Na výpadek značné části internetu kvůli útoku na kořenové DNS servery? Na kolaps letecké dopravy nad Evropou kvůli islandské sopce? Dopady sluneční aktivity nebudou horší.

Vědci pouze tuto závislost zdůrazňují a upozorňují, že to, co máme dnes za samozřejmost, může být v určitých situacích krátkodobě nedostupné. Banky, energetické společnosti, telekomunikační giganty by měly prostě jen investovat do záložních řešení a lidé se naučit trpělivosti. Případné náklady na likvidaci škod spojených se zvýšenou sluneční aktivitou ponesou velké společnosti stejně, jako nesou náklady na opravy škod po větrných smrštích, bouřích, třesknutých mrazech nebo povodních. Důsledky škod zapřičiněných sluneční aktivitou pro člověka podobné jako při těchto jevech budou.

Jak už bývá nepěkným zvykem, články na internetových portálech jsou publikovány bez uvedení zdroje. Pak by snáze odhalilo, zda jde jen o mizerný překlad z cizího jazyka nebo převzetí agenturní zprávy a její vyšperkování do patřičně šťavnaté formy. Pokud byl schopen autor tohoto článku vysledovat, původem je zřejmě tisková zpráva NASA prostě konstatující fakta, která byla zdeformována Daily Telegraphem a posléze převzata českými médii.

A perlička na závěr: vědci zabývajících se prognózami sluneční aktivity očekávají, že maximum příštího slunečního cyklu bude slabé, mnohem slabší než maximum minulého slunečního cyklu kolem roku 2001.

Související:
[1] Konec světa 2012: Sežehne nás Slunce?
[2] 2012: Konec světa NEBUDE




O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. Více o autorovi na jeho webových stránkách svanda.astronomie.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »