Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sluneční minimum přichází

Sluneční minimum přichází

midi250_11oct04.jpg
Sluneční fyzik David Hathaway pozoruje Slunce každý den už od roku 1998 a každý den, po šest dlouhých let let, na něm něco viděl. Vždy tam byly sluneční skvrny. Sluneční skvrny vypadají jako "ostrovy" na povrchu Slunce. Jsou temnější, chladnější a mnohem silněji zmagnetizované než okolní sluneční povrch. Jejich velikost bývá okolo průměru některé z planet nebo i větší. Typická sluneční skvrna vydrží, než se rozpadne, jen několik málo dnů, maximálně týdnů. Jen co jedna skvrna zmizí, druhá už určitě zaujímá její místo.

Dokonce i během nejnižší části sluneční aktivity, lze obvykle na Slunci najít alespoň jednu nebo dvě skvrnky. Ale když se Hathaway díval letos 28.ledna 2004, nebyla na Slunci skvrna ani jedna. Slunce bylo naprosto prázdné a čisté.

A nyní se to stalo znovu a to hned dvakrát, 11. a 12. října. Na Slunci po dva dny opět nebyly vůbec žádné skvrny.

Znamená to jediné a to, že sluneční minimum se blíží, říká Hathaway. Sluneční minimum přichází tentokrát o dost dříve než se původně očekávalo.

Sluneční minimum a sluneční maximum, to jsou dva extrémy slunečního cyklu trvajícího přibližně 11 let. V maximu je Slunce posypané skvrnami, sluneční erupce vybuchují jedna za druhou a Slunce vyvrhuje miliardy tun vážící mraky elektrizovaných plynů na všechny strany a to i směrem k Zemi. Je to ten správný čas pro pozorovatele, kteří se těší z nádherných polárních září, ale už méně dobré to je pro astronauty nebo satelity v kosmickém prostoru. Tam všude je potřeba dbát zvýšené ostražitosti před radiačními bouřemi. Výpadky elektrorozvodné sítě, z činnosti vyřazené družice, selhávající GPS, mobilní telefony a mikrovlnné spoje, to je jen několik málo věcí, které se mohou stát se během slunečního maxima.

Sluneční minimum je odlišné. Sluneční skvrny jsou vzácnější, Slunce je někdy několik dnů nebo i týdnů bez významných skvrn nebo i zcela čisté. Četnost slunečních erupcí klesá. Je to mnohem bezpečnější období pro lety do kosmu a milovníci polárních září mohou sledovat v klidu jiné zajímavé úkazy na obloze.

Hathaway je odborníkem pro předpovídání slunečního cyklu. Sleduje relativní číslo slunečních skvrn (nejznámější indikátor sluneční aktivity) a předpovídá nejméně na rok dopředu, kdy nastanou další vrcholy nebo poklesy sluneční aktivity. A není to zase až tak snadné.

V rozporu s obecným míněním , říká Hathaway, sluneční cyklus netrvá přesně 11 let. Jeho délka kolísá od minima k minimu od zhruba devíti let, po asi 14 let. Co ale dělá tento cyklus delším nebo kratším? Výzkumníci si nejsou jistí. Jak s oblibou říkají, dokonce ani neví, zda aktuální cyklus je dlouhý nebo krátký až do té doby, dokud neskončí.

history.gif
Graf : Astronomové počítají sluneční skvrny už po staletí. Tento graf ukazuje relativní čísla slunečních skvrn od roku 1610 až do roku 2000.

Vědci ale dělají pokroky. Hathaway a jeho kolega Bob Wilson, kteří pracující v NASA Marshall Space Flight Center, věří, že našli jednoduchý způsob jak předpovídat datum dalšího slunečního minima. Když zkoumali data z posledních 8 slunečních cyklů a objevili, že sluneční minimum nastává za 34 měsíců od prvního dne po slunečním maximu, kdy se na Slunci neobjevila ani jedna skvrna.

Poslední sluneční maximum nastalo koncem roku 2000 a první den bez skvrn byl 28.leden 2004. Při použití Hathawayova a Wilsonova jednoduchého pravidla, by tedy sluneční minimum mělo následovat již koncem roku 2006, tedy asi o rok dříve, než se předtím myslelo.

Další sluneční maximum ale možná také přijde brzy, říká Hathaway. Sluneční aktivita nabývá na intenzitě rychle po slunečném minimu. V minulých cyklech sluneční maximum následovalo jen 4 roky po slunečním minimu. Pokud to bude platit i nadále, další maximum lze očekávat v roce 2010.

Tou dobou, podle nové vize NASA pro vesmírný výzkum, budou mít automatické kosmické lodě namířeno k Měsíci, ještě před tím než na Měsíc opět vstoupí lidé. Pokud je Hathawayova a Wilsonova předpověď správná, tyto sondy budou potřebovat dobré ochranné štíty. Sluneční erupce a radiační bouře mohou totiž poškodit jejich elektronické vnitřnosti téměř tak dobře jako tělesnou schránku jejich organických protějšků.

Prozatím, říká Hathaway, zažíváme klid před bouří. Sluneční maximum nastane nejspíše už dost brzo.

Zdroj: NASA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »