Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Špatné zprávy z Marsu: žádný metan
Vít Straka Vytisknout článek

Špatné zprávy z Marsu: žádný metan

Z několika desítek snímků roveru Curiosity se letos na jaře podařilo poskládat tento unikátní autoportrét vozítka Autor: NASA
Z několika desítek snímků roveru Curiosity se letos na jaře podařilo poskládat tento unikátní autoportrét vozítka
Autor: NASA
Vědci v NASA, zpracovávající data zasílaná z Marsu robotem Curiosity, minulý týden publikovali v časopise Science Express své ne zrovna optimistické výsledky: rover v marťanské atmosféře nenašel prakticky žádný metan, přestože dřívější pozorování jeho přítomnost naznačovala. Toto malé zklamání nás opět oddálilo od objevu možného života na Rudé planetě.

Pátrání po metanu (molekula vzniklá svázáním atomu uhlíku se čtyřmi vodíky) na Marsu je pro vědce velmi důležité z jednoho prostého důvodu: dvě nejpravděpodobnější cesty jeho uvolňování do atmosféry představují činnost mikroskopických organismů (mimozemský život) či geologickou (např. sopečnou) aktivitu. Oba objevy by znamenaly slušnou revoluci ve výzkumu Marsu a sluneční soustavy vůbec.

Proto byli vědci pořádně napnutí, když pozorování Marsu pozemními teleskopy a výsledky evropské sondy Mars Express, která pracuje na oběžné dráze kolem Rudé planety, ukázaly lokální zásoby metanu o koncentraci až 45 částic na miliardu. Prvně byl metan na Marsu detekován pozorováním ze Země v roce 2003, další pozorování však ukázala, že do roku 2006 metan téměř úplně vymizel, vědce to vedlo k domněnce, že jeho koncentrace se může měnit s ročními obdobími na Marsu.

Laboratorní demonstrace funkce podobného laserového spektrometru, jaký má s sebou Curiosity Autor: Spaceflightnow.com
Laboratorní demonstrace funkce podobného laserového spektrometru, jaký má s sebou Curiosity
Autor: Spaceflightnow.com
Všichni tak byli nesmírně zvědaví na odpovědi od mise Curiosity, jejíž rover nese nastavitelný laserový spektrometr, nabízející stokrát lepší spektrální rozlišení než jakýkoli přístroj zapojený kdy do řešení metanové otázky na Marsu. Curiosity se také do této práce pustil již brzy po svém přistání v kráteru Gale v srpnu 2012. Od října 2012 do letošního června přístroj SAM (Sample Analysis at Mars; největší z deseti vědeckých aparatur Curiosity) celkem šestkrát „nasál“ marťanský vzduch a prohnal jej komůrkou prosvícenou infračervenými lasery, aby prozkoumal chemické složení plynu. Výsledky byly doslova ubohé: koncentrace metanu ve vzorcích nepřesahovala 1,3 částice na miliardu. Data z Curiosity tak byla doslova nekompatibilní s těmi dřívějšími, i když je vztáhneme globálně na celý Mars.

„Bylo by nesmírně vzrušující metan najít, ale našim měřením plně věříme,“ řekl Chris Webster z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, spadající pod NASA. „Měřili jsme od marťanského jara do pozdního léta, ale metan jsme prostě neobjevili.“

Další odborníci dodávají, že ale nejde o definitivní „pohřeb“ možného života na Marsu. Snížení pravděpodobnosti dnešní existence na Rudé planetě se týká pouze jednoho typu mikroorganismů. Na Zemi totiž známe vícero forem života, které metan neprodukují.

Na snímku je vidět přistávací místo Curiosity a dosud uražené trasy ke 13. 9. 2013 Autor: JPL-NASA
Na snímku je vidět přistávací místo Curiosity a dosud uražené trasy ke 13. 9. 2013
Autor: JPL-NASA
„Neznáme žádný způsob, jak by mohl metan z atmosféry zmizet tak rychle,“ prohlásil Sushil Atreya z University of Michigan. „Metan je vytrvalý. V atmosféře Marsu by vydržel stovky let. A když není cesta, jak ho z ovzduší odstranit rychleji, naše měření ukazují, že do atmosféry Marsu není dodáváno větší množství metanu, ať už geologickým, biologickým mechanismem či rozpadem organických látek, které sem byly dopraveny při pádech meteoritů nebo meziplanetární hmoty, vlivem ultrafialového záření ze Slunce.“

Curiosity však ještě s metanem neskončil. Vědci plánují další pátrání po metanu, aby si potvrdili své nynější závěry, a chystají se ho hledat i v opravdu mizivých koncentracích pod jednu částici na miliardu.

Curiosity je na postupné cestě k hlavnímu cíli své mise: pět kilometrů vysoké hoře Aeolis Mons, jejíž geologické vrstvy by měly ukrývat přehledné záznamy o historii Marsu. Curiosity od velehory dělí ještě asi osm kilometrů a dorazit by k ní měl v dubnu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sony a7s + Samyang 1300mm f/16, ISO 100, 1/8000 sec.

Další informace »