Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Super Grand Canyon na měsíci Pluta

Super Grand Canyon na měsíci Pluta

Charon – měsíc trpasličí planety Pluto
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Od průletu sondy NASA s názvem New Horizons kolem Pluta stále přicházejí do řídícího střediska nové a nové informace. Astronomové i nadále data zpracovávají a publikují nové výsledky. Například bylo zjištěno, že na největším měsíci Pluta – Charonu – se nachází mimořádný kaňon, který je delší a hlubší než známý Grand Canyon na Zemi.

Na připojeném obrázku nahoře je do celkového pohledu na Charona vložen ve výřezu zvětšený snímek východního limbu měsíce. Snímek pořídila sonda New Horizons několik hodin před nejtěsnějším průletem 14. července 2015 kolem Pluta. Hluboký kaňon neformálně pojmenovaný Argo Chasma je vidět na okraji (limbu) měsíce. Tato část měsíce na obrázku měří na délku přibližně 300 kilometrů. Astronomové z týmu sondy New Horizons předpokládají, že celková délka kaňonu Argo Chasma je přibližně 700 kilometrů (na připojeném snímku není kaňon vidět celý). Pro srovnání: Grand Canyon v Arizoně (USA) měří na délku 450 kilometrů.

Na tomto náhodném pohledu na kaňon je vidět pouze jeho část a na severním okraji kaňonu může být jeho hloubka docela dobře změřena. Na základě tohoto a dalších snímků pořízených přibližně ve stejnou dobu vědci odhadli, že kaňon Argo Chasma může být hluboký až 9 kilometrů, což je více než pětkrát větší v porovnání s obdobným pozemským útvarem Grand Canyon. Na druhou stranu jsou zde patrné oblasti podél kaňonu, kde strmé útesy dosahují výšky několika kilometrů. Mohou potenciálně konkurovat útvaru Verona Rupes na Mirandě (měsíci planety Uran), který je vysoký nejméně 5 kilometrů, což je nejvyšší známá stěna útesu ve Sluneční soustavě.

Snímek v úvodu článku byl pořízen kamerou LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) na palubě sondy New Horizons. Rozlišení snímku dosahuje přibližně 2,33 kilometru na jeden pixel. Byl zhotoven ze vzdálenosti zhruba 466 000 kilometrů od měsíce Charona, 9 hodin a 22 minuty před největším přiblížením sondy k tomuto měsíci dne 14. července 2015.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc Charon, Trpasličí planeta Pluto, New horizons


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »