Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Teplejší praskliny na měsíci Enceladus

Teplejší praskliny na měsíci Enceladus

Teplotní mapa části pochu měsíce Enceladus
Teplotní mapa části pochu měsíce Enceladus
Americká kosmická sonda Cassini kroužící kolem planety Saturn stále zásobuje astronomy novými a kvalitními snímky jak samotné planety, tak jejích některých měsíců. Čas od času se přiblíží i k velmi zajímavému měsíci Enceladus. Na posledních fotografiích například nabídla vědcům detailní pohled na aktivní trhliny v okolí jižního pólu tohoto Saturnova měsíce. Fotografie odhalily mnohem složitější síť teplejších zlomů, než bylo doposud známo.

Astronomové, kteří zpracovávali informace z infračerveného spektrometru CIRS (Composite Infrared Spectrometer) a z jeho zobrazovací kamery s vysokým rozlišením, vypracovali teplotní mapu povrchu měsíce, na níž jsou zobrazeny nejteplejší oblasti dlouhých prasklin, z kterých tryská nad povrch měsíce vodní pára a ledové krystalky (viz obrázek níže). Tyto praskliny obdržely přezdívku "tygří škrábance" (tiger stripes). Kromě toho mapa ze spektrometru s vysokým rozlišením odhalila na jednom konci prasklin s označením Alexandria Sulcus a Cairo Sulcus dosud nepozorované trhliny.

"Konce prasklin tygřích škrábanců mohou být místy, kde aktivita právě začala nebo právě dobíhá, takže komplex zde pozorovaných charakteristických teplých skvrn nám může poskytnout stopu k životnímu cyklu tygřích škrábanců," říká John Spencer (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado).

Gejzíry na povrchu Saturnova měsíce Enceladus
Gejzíry na povrchu Saturnova měsíce Enceladus
Tyto snímky a mapy, pořízené přístroji na sondě Cassini 13. 8. 2010, budou až do roku 2015 posledními fotografiemi povrchu měsíce Enceladus v oblasti jižního pólu (předpokládá se, že sonda Cassini bude funkční ještě koncem roku 2017). Geometrie několika dalších průletů do roku 2015 však neumožní takovéto detailní snímkování, protože sonda nebude mít výhled na tuto aktivní oblast.

Spektrometr s vysokým rozlišením zkoumal nejteplejší části celého systému tygřích škrábanců, především oblast s označením Damascus Sulcus. Infračervený spektrometr byl rovněž využit k určení teploty v těchto oblastech. Byla naměřena hodnota 190 K (tj. -83 °C). Tato teplota, jak se ukázalo, se nepatrně zvýšila v porovnání s předcházejícím výzkumem, kdy bylo naměřeno zhruba 170 K (-103 °C).

John Spencer dodává, že si není jist tím, že tygří škrábance jsou nyní mnohem aktivnější než v roce 2008, kdy byly sondou Cassini zkoumány rovněž pomocí infračerveného spektrometru, nebo zda jejich nejteplejší část je tak úzká, že dřívější skenování jejich průměrné teploty mohlo být ovlivněno měřením nad větší oblastí. V každém případě nová měření poskytla tak dobré rozlišení, že ukazuje detaily menší než 800 m, takže vědci mohli vůbec poprvé rozlišit teplý materiál lemující centrální prohlubeň praskliny Damascus, jejíž teplota rychle klesá směrem od jejího středu. Skenování praskliny Damascus Sulcus také ukázalo velké rozdíly v teplotě na různých místech trhliny v rozmezí několika km. Toto doposud nevídané rozlišení pomůže astronomům pochopit, jaká je funkce tygřích škrábanců při předávání tepla na povrch měsíce Enceladus.

Sonda Cassini pořídila teplotní mapu oblasti Damascus Sulcus souběžně se snímkováním ve viditelném světle. Na těchto snímcích jsou tyto praskliny osvětleny slunečním zářením odraženým od planety Saturn. Informace získané současně ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření umožní vědcům porozumět vztahu mezi podstatou tepelných procesů a povrchovou geologií.

"Naše fotografie s vysokým rozlišením ukazují, že tato oblast trhliny Damascus Sulcus je jednou z nejsložitějších a tektonicky nejdynamičtějších prasklin v oblasti tygřích škrábanců," říká Paul Helfenstein (Cornell University, Ithaca). Některé detaily ve vzhledu charakteru terénu, jako je nezvyklé zakřivení podél svahů trhliny Damascus, doposud nebyly na snímcích za obvyklého osvětlení pozorovány.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nízko nad JV obzorem,začínají večerní přelety nad ČR.

Další informace »