Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Teplotní mapa měsíce Io
Pavel Koten Vytisknout článek

Teplotní mapa měsíce Io

Pomocí přístroje zvaného fotopolarimetr-radiometr pořídila kosmická sonda Galileo v únoru loňského roku noční teplotní mapu Jupiterova vulkanického měsíce Io. Mocné vulkány a sluneční záření předchozího dne jsou zodpovědné za tepelné záření povrchu měsíce. Nejnižší zjištěné teploty povrchu dosahují 90 K, zatímco nejvyšší 170 K. Výjimkou jsou malé oblasti v okolí vulkánů, kde teploty přesahují 1500 K. Většina tepelného záření pochází z několika distkrétní zdrojů. Například sopka Loki vyzáří 15% celkového tepelného záření měsíce. Následuje sopka Pillan s rozsáhlými proudy chladnoucí lávy. Sopka Pele, ačkoliv její aktivita je ohromná, vydává jen velmi málo tepelného záření, což je způsobeno malým kráterem. Oblasti mezi jednotlivými vulkány jsou chladné. Byly ohřáty slunečním zářením během předchozího dne a částečně si teplo udržely i během noci. Poněkud záhadné jsou velmi malé rozdíly mezi rovníkovými a polárními oblastmi. Ačkoliv polární oblasti obdrží během dne méně slunečního záření, rozdíl v tepelném záření není tak výrazný jako třeba v případě naší planety. Nabízí se několik vysvětlení, k vyřešení této hádanky by měla přispět měření při dalších průletech sondy kolem Io.
Zdroj: JPL Image release ze dne 21. června
PK




O autorovi



17. vesmírný týden 2018

17. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4. 2018. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už kolem půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se podíváme na asterismus, který připomíná číslici tři. Hledač exoplanet TESS s pomocí Falconu 9 úspěšně odstartoval. Devadesátky by se dožil Gene Shoemaker.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn s Jupiterem

Další informace »