Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Titan stále záhadný

Titan stále záhadný

Přestože od nízkého přeletu sondy Cassini okolo Saturnova měsíce Titan uběhlo už téměř 14 dnů, vědci stále nejsou o nic moudřejší než byli před tímto průletem. Očekávalo se, že snímky v nejrůznějších částech spektra a radarové obrazy ze vzdálenosti jen 1.200 kilometrů dokážou proniknout oblaky a mlhou obklopující Titan a odpovědět na otázku, do jakého prostředí asi přistane sonda Huygens, která se směrem k povrchu měsíce vydá o prvním svátku vánočním.

Přestože sonda uspěla a byla získána řada velmi zajímavých a poměrně detailních pohledů na povrch, zatím nelze vyloučit žádný ze scénářů přistání. Všechny uvažované možnosti, počínaje nárazem na tvrdý led, přes čvachtání v měkkém blátě organických materiálů až po šplouchnutí do kapalných uhlovodíků jsou pořád ve hře a vědci si stále dokáží představit kteroukoliv z těchto možností.

Ve skutečnosti ale povrch místa přistání není pro misi Huygens úplně to nejpodstatnější. Sonda je postavena tak a celá mise je naplánována, aby získala většinu vědeckých dat již při svém pomalém sestupu atmosférou a k tomu se povrchu nemusí vůbec dotknout. Dokonce i když nakonec přistane, její činnost na povrchu bude velmi limitována použitými energetickými zdroji. Z důvodu hmotnosti totiž nemá sonda žádný vlastní aktivní zdroj elektrické energie. Po odpoutání se od mateřské sondy Cassini bude Huygens pracovat už jen na baterie, jejichž kapacita je silně omezena. Na povrchu se tedy nepočítá s nějakou dlouhodobou činností, ať už bude jakýkoliv.

Zatím je tedy jediným opravdu prokázaným zjištěním o povrchu Titanu skutečnost, že jeho povrch není statický, ale obsahuje mnohé aktivní rysy. Také se zdá, že Titan nemá vůbec žádné nebo jen velmi slabé magnetické pole.

Podle: BBC, NASA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »