Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Titan stále záhadný

Titan stále záhadný

Přestože od nízkého přeletu sondy Cassini okolo Saturnova měsíce Titan uběhlo už téměř 14 dnů, vědci stále nejsou o nic moudřejší než byli před tímto průletem. Očekávalo se, že snímky v nejrůznějších částech spektra a radarové obrazy ze vzdálenosti jen 1.200 kilometrů dokážou proniknout oblaky a mlhou obklopující Titan a odpovědět na otázku, do jakého prostředí asi přistane sonda Huygens, která se směrem k povrchu měsíce vydá o prvním svátku vánočním.

Přestože sonda uspěla a byla získána řada velmi zajímavých a poměrně detailních pohledů na povrch, zatím nelze vyloučit žádný ze scénářů přistání. Všechny uvažované možnosti, počínaje nárazem na tvrdý led, přes čvachtání v měkkém blátě organických materiálů až po šplouchnutí do kapalných uhlovodíků jsou pořád ve hře a vědci si stále dokáží představit kteroukoliv z těchto možností.

Ve skutečnosti ale povrch místa přistání není pro misi Huygens úplně to nejpodstatnější. Sonda je postavena tak a celá mise je naplánována, aby získala většinu vědeckých dat již při svém pomalém sestupu atmosférou a k tomu se povrchu nemusí vůbec dotknout. Dokonce i když nakonec přistane, její činnost na povrchu bude velmi limitována použitými energetickými zdroji. Z důvodu hmotnosti totiž nemá sonda žádný vlastní aktivní zdroj elektrické energie. Po odpoutání se od mateřské sondy Cassini bude Huygens pracovat už jen na baterie, jejichž kapacita je silně omezena. Na povrchu se tedy nepočítá s nějakou dlouhodobou činností, ať už bude jakýkoliv.

Zatím je tedy jediným opravdu prokázaným zjištěním o povrchu Titanu skutečnost, že jeho povrch není statický, ale obsahuje mnohé aktivní rysy. Také se zdá, že Titan nemá vůbec žádné nebo jen velmi slabé magnetické pole.

Podle: BBC, NASA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Uran,Mars a Venuše

Další informace »