Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část I

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část I

Huygens_descent.jpg
Po sedmileté cestě vesmírem se evropský výzkumný modul Huygens, který byl součástí americké kosmické sondy Cassini (start 15. 10. 1997), dostal ke svému cíli - k planetě Saturn, respektive k jejímu měsíci Titanu. Ještě spojené sondy byly navedeny na oběžnou dráhu kolem planety 1. 7. 2004, dne 25. 12. 2004 došlo k oddělení modulu Huygens, který přistál na povrchu Titanu 14. 1. 2005, když jeho sestup na padácích trval 2 hodiny 28 minut.

Zřetelné snímky povrchu Titanu byly pořizovány při sestupu ve výškách pod 40 km. Fotografie odhalují pozoruhodný ledový svět, který se v mnoha ohledech podobá podmínkám na Zemi, zvláště pokud se týká meteorologie, geomorfologie a říční aktivity. Obrázky přinášejí silné důkazy působení eroze proudící kapalinou po povrchu Titanu - snad by se mohlo jednat o kapalný metan.

Huygens_Landing.jpg

Sonda Huygens sestupovala k povrchu zhruba nad rozhraním mezi světlým ledovým terénem, erodovaným fluviálními aktivitami, a tmavou oblastí vypadající jako vyschlá koryta řek či jezera. Místo přistání sondy Huygens leží spíše na tmavé oblasti. Poblíž místa přistání jsou rozptýleny valouny vodního ledu velikosti několika centimetrů. Zdejší povrch je tvořen materiálem, který svojí konzistencí připomíná mokrý písek. Souřadnice místa přistání: 192,3° západní délky, 10,3° jižní šířky. Místo přistání sondy Huygens je zakresleno do infračerveného snímku měsíce Titan, pořízeného sondou Cassini.

Převládající směr větrů na Titanu je ve směru rotace měsíce, tj. od západu na východ, a to rychlostí přes 450 km/h (=125 m/s) ve výškách nad 120 km nad povrchem měsíce. Rychlost větru klesá směrem k povrchu, přičemž rovněž dochází ke změně směru proudění. S neočekávanou vrstvou změny rychlosti větru se sonda setkala ve výšce mezi 100 až 60 km od povrchu.

Sonda Huygens také překvapila vědce objevem druhé (nižší) vrstvy ionosféry, a to ve výšce 140 až 40 km nad povrchem, s maximem elektrické vodivosti ve výšce 60 km. Přístroje sestupného modulu pravděpodobně zaregistrovaly i bleskové výboje.

Mlha byla detekována, na rozdíl od dřívějších modelů atmosféry Titanu, v průběhu celého sestupu pouzdra k povrchu měsíce. Původní model předpokládal, že spodní vrstva stratosféry, tj. oblast pod výškou 60 km, bude "čistá". Naštěstí tato mlha byla ve spodních partiích atmosféry dostatečně průhledná pro pořizování kvalitních obrázků povrchu měsíce, které byly pořizovány při sestupu pouzdra od výšky 40 km nad povrchem.

Huygens rovněž umožnil studium atmosféry a povrchu Titanu včetně odběru prvních vzorků organických látek a aerosolů ve výškách pod 150 km. Tato měření potvrdila přítomnost komplexu organických látek v plynné i pevné fázi, což potvrzuje myšlenku, že Titan je nadějné místo ke studiu chemických procesů zahrnujících molekuly, které mohly být stavebními kameny života v rané historii Země.

Na povrchu Titanu byl také detekován argon 40; jeho přítomnost naznačuje, že na Titanu v minulosti proběhly, a možná probíhají i v současnosti, určité vnitřní geologické aktivity.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2017

29. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 7. do 23. 7. 2017. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku už nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše, kterou tento týden navštíví Měsíc. Aktivita Slunce byla zvýšená díky oblasti s většími skvrnami. Noční svítící oblaka se vůbec nevyskytují. Přelety ISS pokračují ráno. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na dvojhvězdu Albireo. Do kosmu se dostal s družicí Kanopus také mediálně známý 3U cubesat Majak.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Malý princ

Fotografovanie polárnej žiary znemožnila oblačnosť, tak bolo treba nájsť alternatívny plán.

Další informace »